Príslovia 29
1 Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
Namni ifannaa baayʼee booddee mataa jabaatu kam iyyuu akkuma tasaa caba; hin fayyus.
2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
Yommuu namni qajeelaan aangoo qabatutti, sabni ni ililcha; yommuu namni hamaan bulchu garuu sabni ni guunguma.
3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
Namni ogummaa jaallatu abbaa isaa gammachiisa; miiltoon sagaagaltuu garuu qabeenya isaa barbadeessa.
4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
Mootiin murtii qajeelaadhaan biyyaaf nagaa buusa; kan mattaʼaaf gaggabu immoo biyya gargar qoqqooda.
5 Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
Namni ollaa isaa jaju, miilluma isaatiif kiyyoo kaaʼa.
6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
Namni hamaan cubbuu ofii isaatiin qabama; qajeelaan garuu ni faarfata; ni ililchas.
7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
Namni qajeelaan mirga hiyyeessaatiif dhaabata; namni hamaan garuu dhimma akkanaa hin qabu.
8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
Qoostonni magaalaa jeequ; ogeeyyiin garuu aarii qabbaneessu.
9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
Yoo ogeessi gowwaa wajjin mana murtii dhaqe, gowwaan sun ni aara yookaan ni kolfa; nagaanis hin jiraatu.
10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
Namoonni dhiiga dheebotan, nama amanamaa jibbu; nama tolaas ajjeesuu barbaadu.
11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
Gowwaan guutumaan guutuutti aariitti of kenna; ogeessi garuu of qaba.
12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
Yoo bulchaan tokko soba dhaggeeffate, qondaaltonni isaa hundi ni hammaatu.
13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
Hiyyeessaa fi namni nama cunqursu waan kanaan wal fakkaatu: Waaqayyo ija lachan isaaniitiifuu agartuu kenna.
14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
Yoo mootiin tokko wal qixxummaadhaan hiyyeeyyiif murtii kenne, teessoon isaa bara baraan jabaatee dhaabata.
15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
Ulee fi ifannaan ogummaa kennu; daaʼimni akkasumatti gad dhiifame garuu haadha isaa salphisa.
16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
Yommuu hamoonni aangoo qabatan, cubbuutu baayʼata; qajeeltonni garuu kufaatii jaraa argu.
17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
Ilma kee adabadhu, inni nagaa siif kenna; lubbuu kees ni gammachiisa.
18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
Iddoo mulʼanni hin jirretti sabni gad dhiisii taʼa; namni seera eegu garuu eebbifamaa dha.
19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
Garbichi dubbii afaanii qofaan hin sirreeffamu; inni yoo hubate illee deebii hin kennuutii.
20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
Ati nama jarjarsuun dubbatu argitee? Isa irra gowwaatu abdii caalu qaba.
21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
Nama garbicha ofii isaa ijoollummaa isaatii jalqabee qanansiisu, galgalli isaa rakkina.
22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
Namni aaru lola kakaasa; kan dafee aarus cubbuu hedduu hojjeta.
23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
Of tuulummaan namaa isuma gad deebisa; namni hafuuraan gad of qabu garuu ulfina argata.
24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
Namni hattuu wajjin qooddatu lubbuu ofii isaa jibba; inni ni kakata; garuu waan tokko illee hin himu.
25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
Nama sodaachuun kiyyoo namatti taʼa; kan Waaqayyoon amanatu garuu nagaadhaan jiraata.
26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
Namni hedduun bulchaa biratti surraa argachuu barbaada; murtiin qajeelaan garuu Waaqayyo biraa dhufa.
27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
Qajeelaan sobduu xireeffata; hamaan immoo nama tolaa jibba.
