Príslovia 29
1 Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
Vīrs, kas pārmācīts, tomēr ciets, taps piepeši salauzts, un nebūs, kas dziedina.
2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
Kad taisnie iet vairumā, tad ļaudis priecājās; bet kad bezdievīgais valda, tad ļaudis nopūšās.
3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
Kas gudrību mīļo, iepriecina savu tēvu; bet kas ar maukām pinās, tas izplītē savu mantu.
4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
Caur tiesu un taisnību ķēniņš dara valsti pastāvam; bet kas dāvanas plēš, tas to izposta.
5 Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
Kas otram mīksti pieglaužas, met tīklu viņa soļiem.
6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
Bezdievīgais savaldzinājās savos grēkos, bet taisnais priecājās un līksmojās.
7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
Taisnais ņem vērā nabaga žēlošanos; bezdievīgais par to nemaz nebēdā.
8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
Kam viss tik smiekls, sakurina pilsētu; bet gudrie apslāpē kaislību.
9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
Gudrs ar ģeķi pie tiesas, tad skaistās, tad smejas, galā netiek.
10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
Asins vīri ienīst bezvainīgo, bet taisnie rūpējās par viņa dvēseli.
11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
Ģeķis izkrata visu savu padomu, bet gudrs vīrs to patur pie sevis.
12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
Kungs, kas uz meliem klausa, tam visi kalpi blēži.
13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
Nabagi un mantas plēsēji sastop viens otru; abiem Tas Kungs dod acu gaismu.
14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
Ķēniņš, kas nabagiem nes taisnu tiesu, tā goda krēsls pastāvēs mūžīgi.
15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
Rīkste un pārmācība dod gudrību; bet bērns savā vaļā dara mātei kaunu.
16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
Kur bezdievīgie iet vairumā, tur vairojās grēki; bet taisnie redzēs viņu krišanu.
17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
Pārmāci savu dēlu, tad tev būs prieks no viņa un tavai dvēselei līksmība.
18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
Kur Dieva mācības nav, tur ļaudis nevaldāmi; bet svētīgs, kas mācību sargā.
19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
Kalps ar vārdiem nav mācams; lai gan labi prot, taču neklausa,
20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
Kad tu vīru redzi, kam veikla mēle, tad no muļķa vairāk cerības nekā no tāda.
21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
Kad kalpu no pirmā gala izlutina, tad pēcgalā grib būt par pašu dēlu.
22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
Ātrs cilvēks saceļ bāršanos, un sirdīgs vīrs padara daudz grēku.
23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
Cilvēka lepnība viņu gāzīs, bet pazemīgs gars panāks godu.
24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
Kas ar zagli dalās, tas ienīst savu dvēseli; viņš dzird Dieva lāstus un nepierāda.
25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
Priekš cilvēkiem drebēt ieved valgos; bet kas uz To Kungu paļaujas, ir drošā vietā.
26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
Daudzi meklē valdnieka vaigu; bet no Tā Kunga nāk katram tā tiesa.
27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
Netaisnais riebj taisniem, un kas bezvainīgs savā ceļā, riebj bezdievīgam.
