< Príslovia 29 >

1 Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
viro qui corripientem dura cervice contemnit repentinus superveniet interitus et eum sanitas non sequitur
2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
in multiplicatione iustorum laetabitur vulgus cum impii sumpserint principatum gemet populus
3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
vir qui amat sapientiam laetificat patrem suum qui autem nutrit scorta perdet substantiam
4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
rex iustus erigit terram vir avarus destruet eam
5 Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
homo qui blandis fictisque sermonibus loquitur amico suo rete expandit gressibus eius
6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
peccantem virum iniquum involvet laqueus et iustus laudabit atque gaudebit
7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
novit iustus causam pauperum impius ignorat scientiam
8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
homines pestilentes dissipant civitatem sapientes avertunt furorem
9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
vir sapiens si cum stulto contenderit sive irascatur sive rideat non inveniet requiem
10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
viri sanguinum oderunt simplicem iusti quaerunt animam eius
11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
totum spiritum suum profert stultus sapiens differt et reservat in posterum
12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
princeps qui libenter audit verba mendacii omnes ministros habebit impios
13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
pauper et creditor obviam fuerunt sibi utriusque inluminator est Dominus
14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
rex qui iudicat in veritate pauperes thronus eius in aeternum firmabitur
15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
virga atque correptio tribuet sapientiam puer autem qui dimittitur voluntati suae confundet matrem suam
16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
in multiplicatione impiorum multiplicabuntur scelera et iusti ruinas eorum videbunt
17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
erudi filium tuum et refrigerabit te et dabit delicias animae tuae
18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
cum prophetia defecerit dissipabitur populus qui custodit legem beatus est
19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
servus verbis non potest erudiri quia quod dicis intellegit et respondere contemnit
20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
vidisti hominem velocem ad loquendum stulti magis speranda est quam illius correptio
21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
qui delicate a pueritia nutrit servum suum postea illum sentiet contumacem
22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
vir iracundus provocat rixas et qui ad indignandum facilis est erit ad peccata proclivior
23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
superbum sequitur humilitas et humilem spiritu suscipiet gloria
24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
qui cum fure partitur odit animam suam adiurantem audit et non indicat
25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
qui timet hominem cito corruet qui sperat in Domino sublevabitur
26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
multi requirunt faciem principis et a Domino iudicium egreditur singulorum
27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
abominantur iusti virum impium et abominantur impii eos qui in recta sunt via

< Príslovia 29 >