< Príslovia 29 >

1 Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
Siapa bersitegang leher, walaupun telah mendapat teguran, akan sekonyong-konyong diremukkan tanpa dapat dipulihkan lagi.
2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
Jika orang benar bertambah, bersukacitalah rakyat, tetapi jika orang fasik memerintah, berkeluhkesahlah rakyat.
3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
Orang yang mencintai hikmat menggembirakan ayahnya, tetapi siapa yang bergaul dengan pelacur memboroskan harta.
4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
Dengan keadilan seorang raja menegakkan negerinya, tetapi orang yang memungut banyak pajak meruntuhkannya.
5 Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
Orang yang menjilat sesamanya membentangkan jerat di depan kakinya.
6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
Orang yang jahat terjerat oleh pelanggarannya, tetapi orang benar akan bersorak dan bersukacita.
7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
Orang benar mengetahui hak orang lemah, tetapi orang fasik tidak mengertinya.
8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
Pencemooh mengacaukan kota, tetapi orang bijak meredakan amarah.
9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
Jika orang bijak beperkara dengan orang bodoh, orang bodoh ini mengamuk dan tertawa, sehingga tak ada ketenangan.
10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
Orang yang haus akan darah membenci orang saleh, tetapi orang yang jujur mencari keselamatannya.
11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
Orang bebal melampiaskan seluruh amarahnya, tetapi orang bijak akhirnya meredakannya.
12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
Kalau pemerintah memperhatikan kebohongan, semua pegawainya menjadi fasik.
13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
Si miskin dan si penindas bertemu, dan TUHAN membuat mata kedua orang itu bersinar.
14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
Raja yang menghakimi orang lemah dengan adil, takhtanya tetap kokoh untuk selama-lamanya.
15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
Tongkat dan teguran mendatangkan hikmat, tetapi anak yang dibiarkan mempermalukan ibunya.
16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
Jika orang fasik bertambah, bertambahlah pula pelanggaran, tetapi orang benar akan melihat keruntuhan mereka.
17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
Didiklah anakmu, maka ia akan memberikan ketenteraman kepadamu, dan mendatangkan sukacita kepadamu.
18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
Bila tidak ada wahyu, menjadi liarlah rakyat. Berbahagialah orang yang berpegang pada hukum.
19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
Dengan kata-kata saja seorang hamba tidak dapat diajari, sebab walaupun ia mengerti, namun ia tidak mengindahkannya.
20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
Kaulihat orang yang cepat dengan kata-katanya; harapan lebih banyak bagi orang bebal dari pada bagi orang itu.
21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
Siapa memanjakan hambanya sejak muda, akhirnya menjadikan dia keras kepala.
22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
Si pemarah menimbulkan pertengkaran, dan orang yang lekas gusar, banyak pelanggarannya.
23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
Keangkuhan merendahkan orang, tetapi orang yang rendah hati, menerima pujian.
24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
Siapa menerima bagian dari pencuri, membenci dirinya. Didengarnya kutuk, tetapi tidak diberitahukannya.
25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
Takut kepada orang mendatangkan jerat, tetapi siapa percaya kepada TUHAN, dilindungi.
26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
Banyak orang mencari muka pada pemerintah, tetapi dari TUHAN orang menerima keadilan.
27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
Orang bodoh adalah kekejian bagi orang benar, orang yang jujur jalannya adalah kekejian bagi orang fasik.

< Príslovia 29 >