Príslovia 29
1 Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
Un homme souvent réprimandé et persistant dans son entêtement est brisé soudain et sans retour.
2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
Quand dominent les justes, le peuple est en joie; quand les méchants gouvernent, le peuple gémit.
3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
L’Homme qui aime la sagesse réjouit son père; celui qui fréquente des courtisanes mange son bien.
4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
Un roi grandit son pays par la justice: avide de dons, il le ruine.
5 Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
Qui flatte son prochain tend un filet sous ses pas.
6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
Le péché devient un piège pour le méchant; le juste jubile et savoure sa joie.
7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
Le juste se pénètre du droit des humbles; le méchant ne sait rien comprendre.
8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
Les persifleurs mettent la ville en ébullition; les sages apaisent les colères.
9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
Quand un sage est en discussion avec un sot, celui-ci s’emporte ou ricane, mais de calme, point!
10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
Les assassins en veulent à l’innocent; les honnêtes gens recherchent sa personne.
11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
Le sot lâche toute sa mauvaise humeur; le sage finit par la calmer.
12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
Le souverain accueille-t-il le mensonge, tous ses serviteurs sont pervers.
13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
Le pauvre et l’exploiteur se retrouvent ensemble: l’Eternel fait luire sa lumière aux yeux de tous deux.
14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
Que le roi juge les humbles avec équité, son trône en sera affermi à jamais.
15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
Verge et reproches inculquent la sagesse, un enfant livré à lui-même fait le déshonneur de sa mère.
16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
Quand les méchants dominent, le mal augmente, mais les justes seront témoins de leur chute.
17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
Corrige ton fils, tu en auras du plaisir; il donnera de douces joies à ton âme.
18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
Faute de, révélation prophétique, le peuple s’abandonne au désordre; mais heureux s’il observe la loi!
19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
Ce n’est pas avec des paroles qu’on corrige l’esclave: s’il les comprend, il n’en tient pas compte.
20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
Vois-tu un homme précipité dans ses paroles, le sot a plus d’avenir que lui.
21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
Qui gâte son esclave dès l’enfance aboutit à en faire un parasite.
22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
Un homme irascible provoque des disputes; qui se laisse emporter par la colère accumule les fautes.
23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
L’Orgueil de l’homme amène son abaissement; la modestie est une source d’honneur.
24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
Qui partage avec un voleur est son propre ennemi: il entend l’adjuration et ne peut rien dénoncer.
25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
La peur fait tomber l’homme dans un piège; qui met sa confiance en l’Eternel est à l’abri.
26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
Beaucoup recherchent la faveur du prince; mais c’est Dieu qui attribue à chacun son dû.
27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
Le malfaiteur est en horreur aux justes, et l’honnête homme est en horreur au méchant.
