Príslovia 29
1 Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
Ngʼat masiko katoke tek bangʼ siem mangʼeny ibiro tieko apoya nono maonge konyruok.
2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
Ka joma kare dhiyo nyime, ji mor, ka joricho ema otelo e loch ji ywak ka gichur.
3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
Ngʼat mohero rieko miyo wuon mare mor, to ngʼat momako osiep kod jachode ketho mwandune.
4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
Gi adiera ema ruoth miyo piny bet mochungʼ motegno, to ngʼat mawuor ne asoya muke magoye piny.
5 Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
Ngʼat mawuondo jabute ochiko obadho e tiende.
6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
Ngʼat marach dwodore e obadho mar richone owuon, to ngʼat makare nyalo wer mobed mamor.
7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
Ngʼat makare winjo ywak jochan mondo otimnegi gima kare, to ngʼat marach ok dew gimoro.
8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
Joma jaro ji kelo koko e dala, to jomariek ringo aa e mirima.
9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
Ka ngʼat mariek odhiyo gi ngʼat mofuwo e od bura, to ngʼat mofuwo goyo koko kendo jero, kendo kwe bedo maonge.
10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
Joma ohero chwero remo mon kod jogo modimbore, kendo gidwaro yo mar nego joma jo-ratiro.
11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
Ngʼat mofuwo chiwore duto komwomore amwoma e mirimbe, to ngʼat mariek ritore ka ogare.
12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
Ka ruoth thoro chiko ite ne miriambo, to jootene duto bedo joma timbegi richo.
13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
Jachan gi ngʼat mahinyo ji nigi gimoro achiel machalre: Jehova Nyasaye miyogi wenge maneno kargi ji ariyogo.
14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
Ka ruoth ongʼado bura ne jochan kod adiera, kom ruodhe biro bedo moritore ma ok hinyre.
15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
Ka ichwado nyathi kendo ikwere eka ikonye bedo mariek to nyathi ma owe aweya kelo wichkuot ne min mare.
16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
Ka jaricho dhiyo nyime maber, e kaka richo bende medore, to joma kare biro neno podho margi.
17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
Kum wuodi, to obiro miyi kwe; kendo obiro kelo mor ne chunyi.
18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
Kama onge lek, to ji chunygi aa to ngʼama orito chik en ngʼat mogwedhi.
19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
Misumba ok nyal kony kirieye mana gi wach kende; kata bed ni owinjo, to ok obi rwako.
20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
Bende ineno ngʼato ma wuoyo ka rikni mapiyo piyo? Nitie geno mathoth kuom ngʼat mofuwo maloye.
21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
Ka ngʼato omiyo misumbane gik moko duto chakre ka en rawera, obiro kelo kuyo e gikone.
22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
Ngʼat ma iye owangʼ kelo masira, to ngʼat makecho piyo timo richo mathoth.
23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
Sunga ngʼato ema miyo opodho, to ngʼat ma chunye muol yudo pak.
24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
Ngʼat makonyo jakuo mondo okwal ema bedo jasike owuon; nikech osekwongʼore kendo ok onyal bedo janeno.
25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
Luoro mar dhano biro nyisore ni en gima duodo ngʼato, to ngʼat mogeno kuom Jehova Nyasaye orite maonge hinyruok.
26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
Ji mangʼeny dwaro mondo girom gi ruoth, to en mana kuom Jehova Nyasaye ema adiera yudoree.
27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
Joma kare mon gi joma ok jo-adiera, to joricho mon gi joma oriere tir.
