Príslovia 29
1 Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
Kadtong sa masubsob ginabadlong nagapatikig sa iyang liog Sa hinanali pagalaglagon, ug kana wala nay kaayohan.
2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
Kong ang matarung maoy modaghan, ang katawohan malipayon; Apan sa diha nga ang usa ka dautan nga tawo magahari, ang katawohan managpanghupaw.
3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
Bisan kinsa nga nahagugma sa kaalam nagalipay sa iyang amahan; Apan siya nga nakigkauban sa mga bigaon nagausik sa iyang bahandi.
4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
Ang hari tungod sa justicia nagapalig-on sa yuta; Apan kadtong nagapabuhis sa mabug-at gayud nagagun-ob niana.
5 Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
Ang tawo nga nagaulo-ulo sa iyang isigkatawo. Nagabuklad ug usa ka pukot sa iyang mga lakang.
6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
Diha sa kalapasan sa usa ka dautan nga tawo adunay usa ka lit-ag; Apan ang matarung magaawit ug magalipay.
7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
Ang tawong matarung nakaalinggat sa katungod sa kabus; Ang dautan walay pagsabut sa pagpanghibalo niini
8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
Ang mga mayubiton nagapasilaub sa usa ka ciudad sa usa ka siga; Apan ang mga manggialamon nga tawo nanaglikay sa kaligutgut.
9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
Kong ang usa ka manggialamon nga tawo may usa ka pakiglalis sa usa ka buang nga tawo, Bisan pa siya masuko kun mokatawa, wala gayud ing kapahulayan.
10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
Ang ginauhaw sa dugo nagadumot kaniya nga maoy matarung; Ug alang sa matul-id, sila magapangita sa iyang kinabuhi.
11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
Ang usa ka buang nagabutyag sa tanan niyang kasuko; Apan ang usa ka manggialamon nga tawo nagatago niini ug nagapakahilum niini.
12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
Kong ang usa ka punoan maminaw sa kabakakan, Ang tanan niyang mga alagad lonlon mga dautan.
13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
Ang kabus nga tawo ug ang malupigon magakahibalag; Si Jehova nagapasanag sa mga mata kanilang duruha.
14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
Ang hari nga sa pagkamatinumanon nagahukom sa kabus, Ang iyang trono malig-on sa walay katapusan.
15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
Ang bunal ug ang pagbadlong nagahatag ug kaalam; Apan ang usa ka bata nga pasagdan lamang sa iyang kaugalingon nagapakaulaw sa iyang inahan.
16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
Sa diha nga ang mga dautan modaghan, ang kalapasan mosamot, Apan ang matarung magatan-aw sa ilang pagkapukan.
17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
Sawaya ang imong anak, ug siya magahatag kanimo ug pahulay; Oo, siya magahatag ug kalipay sa imong kalag.
18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
Diin walay panan-awon, ang katawohan nagasalikway sa pagpugong; Apan kadtong nagabantay sa Kasugoan, malipayon siya.
19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
Ang usa ka sulogoon dili masaway pinaagi sa mga pulong; Kay bisan pa nga siya makasa-but, siya dili magtagad.
20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
Nakakita ba ikaw sa usa ka tawo nga madali-dalion sa iyang mga pulong? Aduna pay paglaum sa usa ka buang kay kaniya.
21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
Kadtong nagamatoto sa iyang sulogoon sa dakung pagmatngon gikan sa pagkabata Magahimo kaniya nga usa ka anak sa katapusan.
22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
Ang usa ka tawo nga anaa sa kasuko nagapukaw sa pagkabingkil, Ug ang usa ka masuk-anong tawo nahupngan sa kalapasan.
23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
Ang kagarbo sa tawo makapahimo kaniyang ubos; Apan kadtong mapinaubsanon a espiritu makabaton ug kadungganan.
24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
Bisan kinsa nga makigkauban sa usa ka kawatan nagadumot sa iyang kaugalingong kalag; Siya nakadungog sa pagpanumpa ug dili makapamulong sa bisan unsa.
25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
Ang pagkahadlok ngadto sa tawo nagadala ug usa ka lit-ag; Apan bisan kinsa nga nagabutang sa iyang pagsalig kang Jehova mamaluwas.
26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
Daghang nangita sa kalooy sa magbubuot; Apan ang paghukom sa usa ka tawo nagagikan kang Jehova.
27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
Ang usa ka dili-matarung nga tawo maoy usa ka dulumtanan sa tawong matarung, Ug siya nga matul-id sa dalan maoy usa ka dulumtanan sa tawong dautan.
