Príslovia 28

1 Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.

Kefo zamavu zamava'ma nehazamokizmia, vahe'mo'za zamarotgo nosazanagi, kore nefraze. Hianagi fatgo zamavu'zamava'ma nehaza vahe'mo'za, laionimo nehiankna hu'za hanaveti'za nemanize.

2 Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.

Mago kumapima vahe'mo'ma mago rimpama hu'zama omanesigeno'a, rama'a kva vahe fore hugahie. Hianagi antahi'zane vahe'ene antahi ama' hu antahi'zane vahe'ma mani'nesigeno'a, maka zamo'a knare huno vugahie.

3 Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.

Amunte omane vahe'mo'ma, amunte'ma omane vahe'ma azeri havizama nehiazamo'a, e'i ranko aruno hozamofo eri haviza hiankna nehie.

4 Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.

Kasegema ruhantagi vahe'mo'za, kefo avu'avaza'ma nehaza vahekura husga hunezmantaze. Hianagi kasegema nevaririza vahe'mo'za kefo vahe'mokizmia ha' renezmantaze.

5 Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.

Kefo zamavu' zamava'ma nehaza vahe'mo'za, fatgo huno refkohu avu'ava zana antahi amara nosazanagi, Ra Anumzamofonku'ma nehakamo'za makazana antahi amara nehaze.

6 Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.

Amunte omane vahe'ma mani'neno fatgoma huno mani'zamo'a, havi avu'avateti'ma feno vahe'ma mani'zana agatere'ne.

7 Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.

Kasegema amage'ma ante mofavre'mofona, ama' antahiza agripina me'ne. Hianagi ne'zama nehana hu vahe'enema tragoteno manisia ne'mo'a, nefana ra agaze erimigahie.

8 Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.

Zagoma agrama trohu kazigati'ma ra zago agima ahentesia vahe'mofona, ana zagomo'a agri kupina omanegosianki, zamunte omane vahe'ma zamavesinte'za kegavama huzmantesaza vahe'mo'za erigahaze.

9 Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.

Kasegema antahizanku'ma amagena hunemia vahe'mofonena, Ra Anumzamo'a agri nunamuma antahizankura agotenente.

10 Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.

Iza'o fatgo vahe'ma avreno kefo avu'ava'ma hu kante'ma vanimo'a, agra'a asente'nesia kerifi tamigahie. Hianagi tamagema huno manisimo'a, knare'za erisanti haregahie.

11 Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.

Feno vahe'mo'a agra'agu'ma antahiana ama' antahi'zane vahe mani'noe huno hugahianagi, zamunte omane ama' antahi'zane vahe'mo'za, amane agrira age'za antahi'za hugahaze.

12 Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.

Fatgo vahe'mo'ma rankuma'mofoma kegavama higeno'a, mika veamo'a rimpa fru higeno, tusi muse nehaze. Hianagi kefo vahe'mo'ma kegavama higeno'a, mika vahe'mo'a franekie.

13 Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.

Iza'o kumi'ama framakinimo'a, nomani'zama'afina knarera osugahie. Hianagi kumi'ama huama nehuno, atreno arukrahe huno esimofona, Anumzamo'a asunku hunteno azeri so'e huntegahie.

14 Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.

Maka knama Ra Anumzamofonku'ma koro hunteno agoragama mani vahe'mo'a, muse hugahie. Hianagi izano agu'amo'ma hanavema atisimo'a, hazenke erigahie.

15 Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.

Kefo avu'ava'ma nehia kva vahe'mo'a, zamunte'ma omane vahe'mokizmia, laionimo vahe aheno nenaku krafa hiankna nehigeno, beamo'ma vahe'ma aheno nenaku arotago nehianka nehie.

16 Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.

Vahe'amofoma knama zami kva ne'mofona, ama' antahi'zana agripina omanene. Hianagi havigema huno fatgo osu kanteti'ma fenoma eri'zanku'ma avesrama huntesia kva ne'mo'a, za'zate manino vugahie.

17 Člověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.

Mago vahe'ma ahefri'nesia ne'moma, vahe'ma ahe fri'nesia antahintahimo'ma knama neminkeno, nontema mani so'e osu vanoma nehina, aza osu atrenkeno frino.

18 Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.

Tamage avu'ava huno mani'zamo'a, hazenkefintira kagu vazigahie. Hianagi iza'o mani fatgoma huno'ma omanisimo'a, ame huno traka hugahie.

19 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.

Hanavema atino eri'zama mopafima erisimofona, ne'zama'amo'a avitegahie. Hianagi iza'o agafa'ama omanezante'ma avaririsimo'a, amunte omane vahe manigahie.

20 Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.

Tamagema huno hugahue nehiazama fatgo huno'ma nehia vahe'mo'a, rama'a asomu erigahie. Hianagi iza'o ame'ama huno feno vahe'ma maninaku'ma hanimo'a, hazenkefi ufregahie.

21 Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.

Magomofo kazigama nemanino magomofoma atre'zamo'a, knarera osu'ne. Hianagi mago'a vahe'mo'za breti ankra'are, kumi avu'avaza eri fore hugahaze.

22 Člověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.

Agraguke'ma antahi' vahe'mo'a, ame' huno feno vahe'ma mani'zanku agu'agesa nentahie. Hianagi henkama amunte omnesia zankura, keno antahino nosie.

23 Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.

Vahe'ma azeri fatgo hunaku azeri koneria ne'mo'a, vahe'mofoma masavenkema huzamante nera agatereneankino, henka rama'a vahe'mo'za agrikuke hugahaze.

24 Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.

Iza'o nerera nefa zama kumzafama neseno kumira nosue nehimo'a, agra mikazama eri havizama nehia vahe'ene tragonete.

25 Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.

Agraguke'ma antahi vahe'mo'a, ha' azeri onetie. Hianagi Ra Anumzamofonte'ma amentinti nehanimo'a, nomani'zama'afina mani knare hugahie.

26 Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.

Iza'o agra'a antahi'zanku'ma knare hu'neanki'na amne hugahuema hanimo'a, neginagi vahekna nehie. Hianagi iza'o ama' antahi'zampima vanimo'a, knazana agateregahie.

27 Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.

Iza'o amunte omane vahe'ma amisimo'a, mago zankura upara osugahie. Hianagi iza'o ozamage vahe kna nehuno zamaza osanimo'a, rama'a kazusifi manigahie.

28 Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.

Kefo vahe'mo'zama kvama mani'za kegavama hazageno'a, mika vahe'mo'za fra'nekize. Hianagi ana kefo kva vahe'zagama frizage'za, fatgo vahe'mo'za ome rama'a nehaze.