Príslovia 28
1 Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.
悪しき者は追う人もないのに逃げる、正しい人はししのように勇ましい。
2 Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.
国の罪によって、治める者は多くなり、さとく、また知識ある人によって、国はながく保つ。
3 Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.
貧しい者をしえたげる貧しい人は、糧食を残さない激しい雨のようだ。
4 Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.
律法を捨てる者は悪しき者をほめる、律法を守る者はこれに敵対する。
5 Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.
悪人は正しいことを悟らない、主を求める者はこれをことごとく悟る。
6 Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.
正しく歩む貧しい者は、曲った道を歩む富める者にまさる。
7 Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.
律法を守る者は賢い子である、不品行な者と交わるものは、父をはずかしめる。
8 Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.
利息と高利とによってその富をます者は、貧しい者を恵む者のために、それをたくわえる。
9 Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.
耳をそむけて律法を聞かない者は、その祈でさえも憎まれる。
10 Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.
正しい者を悪い道に惑わす者は、みずから自分の穴に陥る、しかし誠実な人は幸福を継ぐ。
11 Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.
富める人は自分の目に自らを知恵ある者と見る、しかし悟りのある貧しい者は彼を見やぶる。
12 Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.
正しい者が勝つときは、大いなる栄えがある、悪しき者が起るときは、民は身をかくす。
13 Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.
その罪を隠す者は栄えることがない、言い表わしてこれを離れる者は、あわれみをうける。
14 Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.
常に主を恐れる人はさいわいである、心をかたくなにする者は災に陥る。
15 Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.
貧しい民を治める悪いつかさは、ほえるしし、または飢えたくまのようだ。
16 Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.
悟りのないつかさは残忍な圧制者である、不正の利を憎む者は長命を得る。
17 Člověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.
人を殺してその血を身に負う者は死ぬまで、のがれびとである、だれもこれを助けてはならない。
18 Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.
正しく歩む者は救を得、曲った道に歩む者は穴に陥る。
19 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.
自分の田地を耕す者は食糧に飽き、無益な事に従う者は貧乏に飽きる。
20 Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.
忠実な人は多くの祝福を得る、急いで富を得ようとする者は罰を免れない。
21 Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.
人を片寄り見ることは良くない、人は一切れのパンのために、とがを犯すことがある。
22 Člověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.
欲の深い人は急いで富を得ようとする、かえって欠乏が自分の所に来ることを知らない。
23 Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.
人を戒める者は舌をもってへつらう者よりも、大いなる感謝をうける。
24 Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.
父や母の物を盗んで「これは罪ではない」と言う者は、滅ぼす者の友である。
25 Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.
むさぼる者は争いを起し、主に信頼する者は豊かになる。
26 Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.
自分の心を頼む者は愚かである、知恵をもって歩む者は救を得る。
27 Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.
貧しい者に施す者は物に不足しない、目をおおって見ない人は多くののろいをうける。
28 Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.
悪しき者が起るときは、民は身をかくす、その滅びるときは、正しい人が増す。
