< Príslovia 28 >
1 Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.
Megfutamodtak, bár üldöző nincs, a gonoszok, de az igazak olyanok, mint bátorságos oroszlán.
2 Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.
Az ország bűne által sokan vannak vezérei, de ember által, ki ért és tud, szilárdan marad sokáig.
3 Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.
Ember, ki szegény és fosztogatja a gyöngéket: eső, mely elsöpör, de kenyér nincs.
4 Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.
A kik elhagyják a tant, dicsérik a gonoszokat, de a kik megőrzik a tant, fölgerjednek ellenük.
5 Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.
Rossz emberek nem értik a jogot, de kik az Örökkévalót keresik, mindent értenek.
6 Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.
Jobb a szegény, ki gáncstalanságában jár, mint a ki fonák az utjain, ha gazdag is.
7 Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.
Megóvja a tant az értelmes fiú, s a ki dőzsölőkkel társul, szégyent hoz atyjára.
8 Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.
A ki sokasítja vagyonát kamattal és többlettel, annak gyűjti, ki szegényeken könyörül.
9 Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.
A ki elfordítja fülét, hogy ne hallja a tant, annak imádsága is utálat.
10 Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.
A ki megtéveszti az egyeneseket rossz úton, ő esik bele a vermébe, de a gáncstalanok jót fognak örökölni.
11 Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.
Bölcs a maga szemében a gazdag ember, de a szegény, a ki értelmes, kikutatja őt.
12 Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.
Midőn ujjonganak az igazak, nagy a dicsőség, de midőn felülkerekednek a gonoszok, keresni kell az embert.
13 Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.
A ki eltakarja büntetteit, nem fog boldogulni, de a ki bevallja és elhagyja, irgalmat fog találni.
14 Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.
Boldog az ember, ki mindig retteg, de a ki megkeményíti szívét, bajba esik.
15 Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.
Ordító oroszlán és mohó medve: gonosz uralkodó szegény népen.
16 Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.
Fejedelem, hiányos az értelmességben és nagy a zsarolásban – a ki gyűlöli a haszonlesést, az soká fog élni!
17 Člověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.
Ember, kit megöltnek vére nyomaszt, a gödörig fusson, ne tartsák őt!
18 Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.
Ki gáncstalanul jár, megsegíttetik, de a ki fonák az útjain, az egyiken elesik.
19 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.
A ki földjét műveli, jóllakik kenyérrel, de a ki üres dolgokat hajhász, jóllakik szegénységgel.
20 Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.
Hűséges embernek bő áldás jut; de a ki siet meggazdagodni, nem marad büntetlenül.
21 Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.
Tekintélyt ismerni nem jó, s egy darab kenyérért bűnössé lesz a férfi.
22 Člověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.
Utána rohan a vagyonnak az irigy szemű ember, és nem tudja, hogy hiány jön rá.
23 Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.
A ki meginti az embert, utóbb kegyet fog találni, inkább mint a sima nyelvű.
24 Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.
A ki megrabolja atyját és anyját és azt mondja: nincs bűn, társa ő a rontó embernek.
25 Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.
A telhetetlen lelkű viszályt gerjeszt, de a ki az Örökkévalóban bízik, bőségben részesül.
26 Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.
A ki önszívében bízik, az balga, de a ki bölcsességben jár, az megmenekszik.
27 Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.
A ki szegénynek ad, annál nincs hiány, de a ki elfordítja szemeit, annak bő átok jut.
28 Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.
Mikor felülkerekednek a gonoszok, elrejtőzik az ember, de mikor elvesznek, megsokasodnak az igazak.