Príslovia 28
1 Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.
Thlakche taw ahu am hqut u seiawm cen kaw. Thlakdyng taw samthyn amyihna am thin awm kaw.
2 Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.
Qam khuiawh qaal a thawhawh, ukkung khawzah awm hy, cehlai khaw ak poek thai ingkaw cyihnaak ak taa thlang ingtaw ak dingna qam uk hy.
3 Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.
Khawdengkhqi ak thekhanaak ukkung taw tawi an amak tawi sak qawh tui ing myih hy.
4 Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.
A lawngim ak cehtaakkhqi ing thlakche kyihcah unawh, cehlai a lawngim amyihna khaw ak sakhqi ingtaw oelh uhy.
5 Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.
Thlang amak leek ing ik-oeih ak dyng am sim thai uhy, cehlai Bawipa ak sui thlangkhqi ingtaw ak soep cana sim thai uhy.
6 Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.
Amak thymna khaw ak sa kuiqang lakawh caawt kawi amak awmna khawksa khawdeng leek bet hy.
7 Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.
A lawngim amyihna khaw ak sa thai thlang taw khaw ak poek thai capak cyihna awm hy, cehlai aawk ai ak kamva ak pyinaak capa ingtaw a pa chah pyih sak hy.
8 Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.
A pung khawzah lawhnaak ing boei nawh thlang hamna them khawzah ak cun thlang taw, khawdengkhqi ak qeenkung na awm hy.
9 Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.
U awm a lawngim benna haa amak keeng thlang taw, ak cykcahnaak awm tuih ak cu ni.
10 Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.
Thlakdyng, lam amak leekawh ak ceh pyi taw amah a vaam cawh nawn awh tla kaw, cehlai thlak soep coet amak kap ingtaw qo leek pang kawm uh.
11 Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.
Kuiqang thlang ing amah ngaih awh thlakcyi na ngai qu mai seiawm, thlak khawdeng khawkpoek thai ingtaw ak ceetna huh pe hy.
12 Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.
Thlakdyng ing noengnaak a huhawh kyihcahnaak ak sang soeih pe uhy; cehlai thlakche a boei awh thlangkhqi ing thuk taak uhy.
13 Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.
A thawlh ak thuhphah ak thlang ing qeennaak am ham kawm saw, a thawlhnaak pho sak nawh qeennaak ak thoeh ing qeennaak hu kaw.
14 Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.
Bawipa ak kqihcah poe taw thlang zoseen ni, am thin ak sah ak thlang taw kyinaak sawng kaw.
15 Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.
Khawdeng ak thekhanaak ukkung taw samthyyn ak kaawk ingkaw phawm ak tlung ing myih hy.
16 Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.
Khawkpoek thainaak amak ta ukkung taw thlang ak phep qeekung ni, amak thymna them huh ak sawhnaak thlang taw a hqinglung saang kaw.
17 Člověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.
A kutawh thlang thi ak lawng lawkkhqawng dungawh tla kawm saw, u ingawm koeh hul seh nyng.
18 Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.
U awm ak thymna khawksa taw loet sakna awm kawm saw, amak thymna khawksa taw tlu poe kaw.
19 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.
A loawh bi ak bi ing aawk ai khawzah hu kaw, cehlai a nawmnaak doeng ak sui thlang taw khawdeng kaw.
20 Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.
Thlak ypawm ing zoseennaak hu kawm saw, cehlai boei ak ngaih aih taw a phep kaana am hlah kawm uh.
21 Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.
Thlang mikhai toek am leek hy, cehlai phaipi cun oet mai ing thlang ing thawlh sai thai hy.
22 Člověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.
Thlakqu ing them hu hquut nawh, ak khan-awh khawdengnaak a pha law hly am sim hy.
23 Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.
Awih leek ing anik kyihcahna ak saa qu thlang lakawh anik toelthamkung ing a huna kyihcahnaak hu kaw.
24 Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.
A nu pa a them muk nawh, “Am poei hy,” ak ti taw thlang ak plam sakkung ni.
25 Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.
Ak kamvaa a awmnaak awh phekbonaak awm nawh, Bawipa ak ypnaak taw thlang zoseen ni.
26 Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.
Ak poeknaak awh ak hanng ak thlang taw thlakqaw na awm nawh, cehlai cyihnaak awh ak cet taw thlang zoseen ni.
27 Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.
Khawdeng them ak pe taw am khawdeng kawm saw, ak hawimang taak taw quun khy pekna awm kaw.
28 Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.
Thlakche a boei awh thlak boei ing thuk taak nawh, cehlai thlakche a thih awh thlakdyngkhqi pung uhy.
