Príslovia 28
1 Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.
Managan ang mga daotan bisan walay naggukod kanila, apan kadtong nagbuhat sa matarong mga maisogon sama sa bata nga liyon.
2 Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.
Tungod sa kasaypanan sa usa ka yuta, daghan kini ug mga magmamando, apan diha sa tawo nga adunay panabot ug kahibalo, molungtad kini sa dugay nga kapanahonan.
3 Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.
Ang tawong kabos nga modaogdaog sa uban pang tawo nga kabos daw sama lamang nga nakigbugno sa ulan nga nagdaot sa pagkaon.
4 Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.
Kadtong nagsalikway sa balaod nagdayeg sa mga tawong daotan, apan kadtong mituman sa balaod nakigbatok kanila.
5 Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.
Ang mga tawong daotan dili makasabot sa katarong, apan kadtong nagtinguha kang Yahweh nakasabot gayod sa tanan.
6 Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.
Mas maayo pa ang tawong kabos nga naglakaw uban ang iyang dungog, kaysa sa tawong adunahan nga baliko sa iyang mga pamaagi.
7 Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.
Siya nga nagtuman sa balaod usa ka anak nga adunay panabot, apan ang tawo nga kauban sa mga dakog kaon nagpakaulaw lamang sa iyang amahan.
8 Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.
Ang tawo nga nanginabuhi pinaagi sa pagpabayad ug dako nga tubo nagtigom lamang sa iyang bahandi alang niadtong adunay kaluoy sa mga tawong kabos.
9 Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.
Kung ilingiw sa tawo ang iyang dalunggan aron dili makapaminaw sa balaod, kasilagan bisan gani ang iyang pag-ampo.
10 Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.
Si bisan kinsa nga mopahisalaag sa mga matarong ngadto sa daotan nga dalan, maunay ug kahulog sa iyang kaugalingon nga bung-aw, apan ang mga dili sad-an makaangkon gayod ug maayo nga panulondon.
11 Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.
Ang tawong adunahan maalamon sa iyang kaugalingong mga mata, apan ang tawong kabos nga adunay panabot maoy makasakop kaniya.
12 Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.
Kung adunay kadaogan alang niadtong nagbuhat kung unsay matarong, adunay dakong himaya, apan kung mobarog ang mga daotan, motago ang katawhan.
13 Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.
Siya nga nagtago sa iyang mga sala dili gayod mouswag, apan ang tawo nga mosulti niini ug mosalikway niini kaluy-an gayod.
14 Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.
Malipayon gayod siya nga kanunay nagkinabuhi uban ang pagtahod, apan si bisan kinsa nga nagapagahi sa iyang kasingkasing mahiagom sa kasamok.
15 Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.
Sama sa nagngulob nga liyon o kadasmagon nga oso ang daotan nga magmamando sa mga tawong kabos.
16 Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.
Ang magmamando nga nakulangan ug panabot mapintas nga modaogdaog, apan ang tawo nga nasilag sa pagkabakakon maoy makalugway sa iyang mga adlaw.
17 Člověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.
Kung ang tawo nasad-an tungod kay nakapaagas siya ug dugo sa tawo, motagotago siya hangtod sa iyang kamatayon ug wala gayoy motabang kaniya.
18 Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.
Si bisan kinsa nga maglakaw uban ang dungog mapanalipdan, apan ang tawo nga baliko ang dalan malaglag gayod.
19 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.
Ang tawo nga nagtrabaho sa iyang yuta makaangkon ug daghang pagkaon, apan si bisan kinsa nga nagsunod sa walay pulos nga mga tinguha makahiagom gayod sa tumang kakabos.
20 Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.
Ang tawong matinud-anon makaangkon gayod ug dagkong mga panalangin, apan ang tawo nga naadunahan ug kalit masilotan gayod.
21 Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.
Dili maayo ang pagpakita ug pagkapinalabi, apan alang sa usa ka tinapay mobuhat ug daotan ang tawo.
22 Člověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.
Ang tawo nga tihikan nag-apas sa mga bahandi, apan wala siya masayod nga moabot kaniya ang kawalad-on.
23 Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.
Si bisan kinsa nga nagbadlong sa usa ka tawo mas makaangkon pa ug labaw nga kaluoy gikan kaniya sa kina-ulahian kaysa niadtong nidayeg kaniya pinaagi sa iyang dila.
24 Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.
Si bisan kinsa nga nangawat sa iyang amahan ug inahan ug moingon, “Dili kana sala,” kauban siya niadtong tawo nga molaglag.
25 Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.
Ang hakog nga tawo makaaghat ug panagbingkil, apan ang tawo nga misalig kang Yahweh magmauswagon.
26 Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.
Siya nga mosalig sa iyang kaugalingong kasingkasing usa ka buangbuang, apan ang maglakaw sa kaalam mahilayo gayod gikan sa kakuyaw.
27 Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.
Ang tawo nga naghatag sa mga kabos dili gayod makulangan, apan si bisan kinsa nga mopiyong sa iyang mga mata diha kanila makadawat gayod ug daghang tunglo.
28 Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.
Sa dihang mobarog ang mga tawong daotan, motago ang katawhan, apan kung mahanaw na ang mga tawong daotan, magkadaghan gayod kadtong mobuhat sa matarong.
