Príslovia 27
1 Nechlub se dnem zítřejším, nebo nevíš, coť ten den přinese.
Komikumisa te mpo na mokolo ya lobi, pamba te oyebi te likambo nini mokolo ekoki kobota.
2 Nechať tě chválí jiní, a ne ústa tvá, cizí, a ne rtové tvoji.
Tika ete moto mosusu akumisa yo, kasi monoko na yo moko te; tika ete mopaya akumisa yo, kasi bibebu na yo moko te.
3 Tíž má kamen, a váhu písek, ale hněv blázna těžší jest nad to obé.
Libanga mpe zelo ezalaka kilo, kasi kanda ya zoba ezalaka kilo koleka nyonso mibale.
4 Ukrutnátě věc hněv a prudká prchlivost, ale kdo ostojí před závistí?
Kotomboka ememaka makambo ya somo, mpe kanda ebebisaka; kasi nani akoki kotelema liboso ya zuwa?
5 Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné.
Pamela oyo epesami na polele ezali malamu koleka moto oyo aboyi kopamela mpo na bolingo.
6 Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího.
Bapota oyo molingami azokisi ezali malamu koleka babeze ebele ya monguna.
7 Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká.
Moto oyo atondi aboyaka ata mafuta ya nzoyi, kasi moto oyo azali na nzala ayokaka ata bilei ya bololo elengi.
8 Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého.
Moto oyo ayengaka-yengaka mosika ya mokili na ye azali lokola ndeke oyo ezali koyengayenga mosika ya zala na yango.
9 Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní.
Mafuta mpe malasi esepelisaka motema, mpe molingami malamu apesaka toli na motema ya esengo.
10 Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.
Kosundola te molingami na yo to molingami ya tata na yo, mpe kokende te na ndako ya ndeko na yo tango ozali na pasi; kozala na molingami ya pembeni ezali malamu koleka kozala na ndeko ya mosika.
11 Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá.
Mwana na ngai, zala moto ya bwanya mpe sepelisa motema na ngai, mpo ete nazala na eyano ya kopesa na moto oyo akoluka kotiola ngai.
12 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
Moto ya mayele amonaka likama na mosika mpe amibombaka, kasi moto oyo azangi mayele alekaka kaka wana mpe akutanaka na pasi.
13 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho.
Kamata elamba ya moto oyo alapi ndayi mpo na niongo ya moto mosusu; bomba yango lokola ndanga soki alapi ndayi mpo na mwasi mopaya.
14 Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude.
Soki moto moko ayei kopambola molingami na ye, na mongongo makasi mpe na tongo-tongo, bakozwa yango lokola elakeli mabe.
15 Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě;
Mwasi oyo alinga koswana azali lokola ndako oyo etangaka na tango ya mvula.
16 Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude.
Kokanga ye ezali lokola koluka kokanga mopepe to mafuta na loboko.
17 Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.
Ndenge kaka ebende epelisaka ebende mosusu, ndenge wana mpe moto abongaka soki akutani na moto mosusu.
18 Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude.
Moto oyo abongisaka nzete na ye ya figi aliaka mpe mbuma na yango, mpe moto oyo abatelaka mokonzi azwaka lokumu.
19 Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku.
Ndenge mayi ezalaka lokola kitalatala mpo na elongi, ndenge wana mpe motema ya moto elakisaka bomoto na ye moko.
Ndenge lifelo mpe mboka ya bakufi etondaka te, ndenge wana mpe miso ya moto etondaka te. (Sheol h7585)
21 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, tak člověka pověst chvály jeho.
Bapetolaka palata na kikalungu, mpe bapetolaka wolo na fulu ya moto makasi, kasi bamekaka moto na nzela ya lokumu na ye.
22 Bys blázna i v stupě mezi krupami píchem zopíchal, neodejde od něho bláznovství jeho.
Ata soki otuti moto ya liboma na liboka elongo na mbuma, liboma na ye ekotikala te kolongwa kati na ye.
23 Pilně přihlídej k dobytku svému, pečuj o stáda svá.
Yeba malamu ndenge bibwele na yo ezali, mpe kengela yango malamu,
24 Nebo ne na věky trvá bohatství, ani koruna do pronárodu.
pamba te bomengo ewumelaka seko na seko te, motole mpe ewumelaka te mpo na libela.
25 Když zroste tráva, a ukazuje se bylina, tehdáž ať se shromažďuje seno s hor.
Soki bakati matiti ya bibwele, matiti ya sika ekobota mpe bakolokota matiti ya bangomba;
26 Beránkové budou k oděvu tvému, a záplata pole kozelci.
bameme ekopesa yo bilamba, mpe bantaba ekosunga yo mpo na kosomba elanga.
27 Nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého, a živnosti děvek tvých.
Okozala na miliki ebele ya bantaba mpo na koleisa ndako na yo mpe basali na yo ya basi.
