< Príslovia 27 >

1 Nechlub se dnem zítřejším, nebo nevíš, coť ten den přinese.
Ne te félicite pas du jour de demain, car tu ne sais ce que peut apporter chaque jour.
2 Nechať tě chválí jiní, a ne ústa tvá, cizí, a ne rtové tvoji.
Qu’un autre fasse ton éloge et non ta propre bouche; un étrangers et non tes lèvres à toi.
3 Tíž má kamen, a váhu písek, ale hněv blázna těžší jest nad to obé.
Lourde est la pierre, pesant le sable; mais le dépit d’un sot pèse plus lourd que les deux.
4 Ukrutnátě věc hněv a prudká prchlivost, ale kdo ostojí před závistí?
Cruelle est la colère, violent le courroux; mais qui peut tenir devant la jalousie?
5 Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné.
Mieux vaut une réprimande ouverte qu’une amitié qui se dérobe.
6 Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího.
Les blessures faites par un ami sont preuve d’affection, un ennemi est prodigue de caresses.
7 Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká.
La satiété fait fi du miel; la faim trouve doux ce qui est amer.
8 Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého.
Comme l’oiseau qui erre loin de son nid, tel est l’homme qui erre loin de son pays.
9 Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní.
Huile et parfum réjouissent le cœur; de même la bonté suave d’un ami qui donne de sincères conseils.
10 Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.
N’Abandonne ni ton ami ni l’ami de ton père, ne franchis pas le seuil de ton frère au jour de ton malheur; mieux vaut un voisin qui est près de toi qu’un frère qui se tient à l’écart.
11 Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá.
Sois sage, mon fils, tu réjouiras mon cœur, et j’aurai de quoi répliquer à qui m’insulte.
12 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
L’Homme avisé aperçoit le danger et se met à l’abri; les niais passent outre et en pâtissent.
13 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho.
Il s’est porté garant pour un autre: saisis son vêtement; il a cautionné une étrangère: nantis-toi de son gage!
14 Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude.
Assourdir de grand matin son prochain par de bruyants saluts, c’est comme si on lui disait des injures.
15 Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě;
Une gouttière qui se déverse par un jour d’orage et une femme acariâtre, c’est tout un.
16 Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude.
Vouloir la retenir, c’est retenir le vent ou recueillir de l’huile dans sa main.
17 Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.
Le fer devient poli au contact du fer et l’homme au contact de son prochain.
18 Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude.
Qui veille sur le figuier jouira de ses fruits qui veine sur son maître recueillera de l’honneur.
19 Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku.
Comme dans l’eau le visage répond au visage, ainsi chez les hommes les cœurs se répondent.
20 Propast a zahynutí nebývají nasyceni, tak oči člověka nasytiti se nemohou. (Sheol h7585)
Cheol et abîme sont insatiables; les yeux de l’homme le sont également. (Sheol h7585)
21 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, tak člověka pověst chvály jeho.
La fournaise, pour l’argent, le creuset pour l’or, et l’homme est prisé d’après sa réputation.
22 Bys blázna i v stupě mezi krupami píchem zopíchal, neodejde od něho bláznovství jeho.
Tu broierais le sot dans un mortier avec le pilon, comme on fait des graines, que sa sottise ne se détacherait pas de lui.
23 Pilně přihlídej k dobytku svému, pečuj o stáda svá.
Tâche de bien connaître l’état de tes brebis, porte ton attention sur tes troupeaux.
24 Nebo ne na věky trvá bohatství, ani koruna do pronárodu.
Car les biens ne dureront pas toujours: les dignités se transmettent-elles de génération en génération?
25 Když zroste tráva, a ukazuje se bylina, tehdáž ať se shromažďuje seno s hor.
Que la végétation se fasse jour, que la verdure apparaisse, que les herbes des hauteurs soient recueillies,
26 Beránkové budou k oděvu tvému, a záplata pole kozelci.
et tu auras des brebis pour te vêtir, des béliers pour payer le prix d’un champ,
27 Nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého, a živnosti děvek tvých.
du lait de chèvres en abondance, pour te nourrir toi et ta famille et faire vivre tes domestiques.

< Príslovia 27 >