Príslovia 27
1 Nechlub se dnem zítřejším, nebo nevíš, coť ten den přinese.
Boast not of to-morrow; for you know not what the next day shall bring forth.
2 Nechať tě chválí jiní, a ne ústa tvá, cizí, a ne rtové tvoji.
Let your neighbor, and not your own mouth, praise you; a stranger, and not your own lips.
3 Tíž má kamen, a váhu písek, ale hněv blázna těžší jest nad to obé.
A stone is heavy, and sand cumbersome; but a fool's wrath is heavier than both.
4 Ukrutnátě věc hněv a prudká prchlivost, ale kdo ostojí před závistí?
Wrath is merciless, and anger sharp: but envy can bear nothing.
5 Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné.
Open reproofs are better than secret love.
6 Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího.
The wounds of a friend are more to be trusted than the spontaneous kisses of an enemy.
7 Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká.
A full soul scorns honeycombs; but to a hungry soul even bitter things appear sweet.
8 Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého.
As when a bird flies down from its own nest, so a man is brought into bondage whenever he estranges himself from his own place.
9 Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní.
The heart delights in ointments and wines and perfumes: but the soul is broken by calamities.
10 Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.
Your own friend, and your father's friend, forsake not; and when you are in distress go not into your brother's house: better is a friend [that is] near than a brother living far off.
11 Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá.
Son, be wise, that your heart may rejoice; and remove you from yourself reproachful words.
12 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
A wise man, when evils are approaching, hides himself; but fools pass on, and will be punished.
13 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho.
Take away the man's garment, (for a scorner has passed by) whoever lays waste another's goods.
14 Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude.
Whosoever shall bless a friend in the morning with a loud voice, shall seem to differ nothing from one who curses [him].
15 Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě;
On a stormy day drops [of rain] drive a man out of his house; so also does a railing woman [drive a man] out of his own house.
16 Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude.
The north wind is sharp, but it is called by name propitious.
17 Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.
Iron sharpens iron; and a man sharpens his friend's countenance.
18 Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude.
He that plants a fig tree shall eat the fruits of it: so he that waits on his own master shall be honored.
19 Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku.
As faces are not like [other] faces, so neither are the thoughts of men.
Hell and destruction are not filled; so also are the eyes of men insatiable. [He that fixes his eye is an abomination to the Lord; and the uninstructed do not restrain their tongue.] (Sheol h7585)
21 Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, tak člověka pověst chvály jeho.
Fire is the trial for silver and gold; and a man is tried by the mouth of them that praise him. The heart of the transgressor seeks after mischiefs; but an upright heart seeks knowledge.
22 Bys blázna i v stupě mezi krupami píchem zopíchal, neodejde od něho bláznovství jeho.
Though you scourge a fool, disgracing him in the midst of the council, you will [still] in no wise remove his folly from him.
23 Pilně přihlídej k dobytku svému, pečuj o stáda svá.
Do you thoroughly know the number of your flock, and pay attention to your herds.
24 Nebo ne na věky trvá bohatství, ani koruna do pronárodu.
For a man [has] not strength and power for ever; neither does he transmit it from generation to generation.
25 Když zroste tráva, a ukazuje se bylina, tehdáž ať se shromažďuje seno s hor.
Take care of the herbage in the field, and you shall cut grass, and gather the mountain hay;
26 Beránkové budou k oděvu tvému, a záplata pole kozelci.
that you may have [wool of] sheep for clothing: pay attention to the land, that you may have lambs.
27 Nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého, a živnosti děvek tvých.
[My] son, you have from me words very useful for your life, and for the life of your servants.
