Príslovia 26
1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
Язда қар йеғиш, Орма вақтида ямғур йеғиш қамлашмиғандәк, Иззәт-һөрмәт ахмаққа лайиқ әмәстур.
2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
Ләйләп учуп жүргән қучқачтәк, Учқан қарлиғач йәргә қонмиғандәк, Сәвәпсиз қарғиш кишигә зиян кәлтүрәлмәс.
3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
Атқа қамча, ешәккә нохта лазим болғинидәк, Ахмақниң дүмбисигә таяқ лайиқтур.
4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
Ахмақниң әхмиқанә гепи бойичә униңға җавап бәрмигин, Җавап бәрсәң өзүң униңға охшап қелишиң мүмкин.
5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
Ахмақниң әхмиқанә гепи бойичә униңға җавап бәргин, Җавап бәрмисәң у өзиниң ахмақлиғини әқиллиқ дәп чағлар.
6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
Өз путини кесивәткәндәк, Өз бешиға зулмәт тилигәндәк, Ахмақтин хәвәр йоллашму шундақ бир иштур.
7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
Токурниң карға кәлмигән путлиридәк, Ахмақниң ағзиға селинған пәнд-несиһәтму бекар болур.
8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
Салғиға ташни бағлап атқандәк, Ахмаққа һөрмәт билдүрүшму әхмиқанә иштур.
9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
Ахмақниң ағзиға селинған пәнд-несиһәт, Мәсниң қолиға санҗилған тикәндәктур.
10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
Өз йеқинлирини қарисиға зәхимләндүргән оқячидәк, Ахмақни яки удул кәлгән адәмни яллап ишләткән ғоҗайинму охшашла зәхимләндүргүчидур.
11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
Ишт айлинип келип өз қусуғини ялиғандәк, Ахмақ ахмақлиғини қайтилар.
12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
Өзини дана чағлап мәмнун болған кишини көрдүңму? Униңға үмүт бағлимақтин ахмаққа үмүт бағлимақ әвзәлдур.
13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
Һорун адәм: — «Ташқирида дәһшәтлик бир шир туриду, Кочида бир шир жүриду!» — дәп [өйдин чиқмас].
14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
Өз муҗуқида ечилип-йепилип турған ишиккә охшаш, Һорун кариватта йетип у яқ-бу яққа өрүлмәктә.
15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
Һорун қолини сунуп қачиға тиққини билән, Ғизани ағзиға селиштинму еринәр.
16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
Һорун өзини пәм билән җавап бәргүчи йәттә кишидинму дана санар.
17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
Кочида келиветип, өзигә мунасивәтсиз маҗираға арилашқан киши, Иштниң қулиқини тутуп созғанға охшаш хәтәргә дучар болар.
18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
Өз йеқинлирини алдап «Пәқәт чақчақ қилип қойдум!» дәйдиған киши, Отқашларни, оқларни, һәр хил әҗәллик қуралларни атқан тәлвигә охшайду.
19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
Отун болмиса от өчәр; Ғәйвәт болмиса, җедәл бесилар.
21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
Чоғлар үстигә чачқан көмүрдәк, От үстигә қойған отундәк, җедәлчи җедәлни улғайтар.
22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Ғәйвәтхорниң сөзлири һәр хил назу-немәтләрдәк, Кишиниң қәлбигә чоңқур сиңдүрүләр.
23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
Ялқунлуқ ләвләр рәзил көңүлләргә қошулғанда, Сапал қачиға күмүч һәл бәргәнгә охшаштур.
24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
Адавәт сақлайдиған адәм өчини гәплири билән япсиму, Көңлидә қат-қат сүйқәст сақлайду.
25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
Униң сөзи чирайлиқ болсиму, ишинип кәтмигин; Қәлбидә йәттә қат ипласлиқ бардур.
26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
У өчмәнлигини чирайлиқ гәп билән япсиму, Лекин рәзиллиги җамаәтниң алдида ашкарилинар.
27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
Кишигә ора колиған өзи чүшәр; Ташни домилатқан кишини таш думилап қайтип келип уни янҗар.
28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
Сахта тил өзи зиянкәшлик қилған кишиләргә нәпрәтлинәр; Хушамәт қилғучи еғиз адәмни һалакәткә иштирәр.
