< Príslovia 26 >
1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
No conviene la nieve en el verano Ni la lluvia en la cosecha, Ni la honra al necio.
2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
Como pájaro que aletea y golondrina que vuela, Así la maldición sin causa no se cumple.
3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
El látigo para el caballo, el cabestro para el asno Y la vara para la espalda del necio.
4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
No respondas al necio según su necedad, Para que no seas tú como él.
5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
Responde al necio como merece su necedad, Para que él no se estime sabio.
6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
El que envía mensaje por medio de un necio Corta sus pies y bebe violencia.
7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
Al lisiado le cuelgan las piernas inútiles. Así es el proverbio en la boca del necio.
8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
Como sujetar una piedra en la honda, Así es el que da honores al necio.
9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
Como espina que cae en la mano de un borracho, Así es el proverbio en boca de los necios.
10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
Como arquero que dispara contra cualquiera, Es el que contrata a insensatos y vagabundos.
11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
Como perro que vuelve a su vómito, Así el necio repite su insensatez.
12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
¿Has visto a alguien sabio en su propia opinión? Más se puede esperar de un necio que de él.
13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
Dice el perezoso: El león está en el camino, Hay un león en la plaza.
14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
Como la puerta gira sobre sus bisagras, Así también el perezoso en su cama.
15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
El perezoso mete su mano en el plato, Y le repugna aun llevar la comida a su boca.
16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
El perezoso se cree más sabio Que siete hombres que responden con discreción.
17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
El que se mete en pleito ajeno Es como el que agarra un perro por las orejas.
18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
Como el loco furioso que lanza dardos encendidos y flechas mortales,
19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
Así es el que engaña a su prójimo Y luego dice: Solo era una broma.
20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
Sin leña se apaga el fuego, Y donde no hay chismoso, cesa la contienda.
21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
El carbón para las brasas y la leña para el fuego, Y el pendenciero para encender la contienda.
22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Las palabras del chismoso son manjares, Que bajan hasta lo más recóndito del ser.
23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
Como escoria de plata echada sobre un tiesto Son los labios enardecidos y el corazón perverso.
24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
Disimula con sus labios el que odia, Pero en su interior trama el engaño.
25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
Aunque hable amigablemente, no le creas, Porque siete repugnancias hay en su corazón.
26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
Aunque con disimulo encubra su odio, Su perversidad será descubierta en la congregación.
27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
El que cave una fosa, caerá en ella, Y al que ruede una piedra, le caerá encima.
28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
La lengua mentirosa odia a los que aflige, Y la boca lisonjera causa ruina.