< Príslovia 26 >
1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
Como la nieve en el verano, y la lluvia durante la siega, así cuadran al necio los honores.
2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
Como el pájaro que escapa y como la golondrina en vuelo, así es la maldición injusta: no se cumple.
3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
El látigo para el caballo, el cabestro para el asno, y la vara para las espaldas del insensato.
4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
No respondas al necio según su necedad, para que no te hagas semejante a él.
5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
Responde al necio como su necesidad se merece, para que no se considere como sabio.
6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
Quien despacha los negocios por medio de un tonto, es como el que se corta los pies y padece daño.
7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
Como al cojo le bambolean las piernas, así es el proverbio en la boca del necio.
8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
Dar honra a un necio es como ligar la piedra a la honda.
9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
Una espina que se clava en la mano de un borracho, eso es el proverbio en la boca del fatuo.
10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
Como arquero que hiere a todos, así es el que toma a sueldo a necios y vagabundos.
11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
Como perro que vuelve sobre su vómito, así es el necio que repite sus necedades.
12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
Si ves a un hombre que se tiene por sabio, confía más en un loco que en él.
13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
Dice el perezoso: “Hay un león en el camino, en las calles está un león.”
14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
La puerta gira sobre su quicio, y sobre su cama el haragán.
15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
El perezoso mete su mano en el plato, pero le da fatiga el llevarla a la boca.
16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
Se imagina el perezoso ser más sabio que siete que saben dar respuestas prudentes.
17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
Agarra un perro por las orejas quien, al pasar, se mete en riñas de otros.
18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
Como el loco que arroja llamas, saetas y muerte,
19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
así es el que engaña a su prójimo, y le dice luego: “Solo lo hice por broma.”
20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
Faltando la leña, se apaga el fuego; así también, si no hay chismoso, cesa la discordia.
21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
Como el carbón para las brasas y la leña para el fuego, así es, el rencilloso para atizar contiendas.
22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Las palabras del chismoso son como golosinas, mas penetran hasta lo más hondo de las entrañas.
23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
Como barniz de plata sobre vasija de barro, así son los labios lisonjeros y un corazón ruin.
24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
El que odia disfraza sus labios, pero en su interior maquina engaños.
25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
Cuando habla en tono suavísimo, no te fíes de él; pues en su corazón abriga siete abominaciones.
26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
Esconde su odio con disimulo; mas su falsía será descubierta en pública asamblea.
27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
El que cava una fosa, cae en ella, y la piedra se echa encima del que la hace rodar.
28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
La lengua mentirosa odia a quienes hirió, y la boca lisonjera es causa de la ruina.