< Príslovia 26 >
1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
Som snø um sumaren og regn i skurden, so høver ikkje æra for ein dåre.
2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
Som sporven flaksar burt og svala flyg, so råkar ikkje grunnlaus forbanning.
3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
Svipa til hesten, taum til asnet, og ris til ryggen på dårar.
4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
Svar ikkje dåren etter hans dårskap, so du ei skal verta lik han, du og!
5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
Svara dåren etter hans dårskap, so han ei skal tykkja han sjølv er vis!
6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
Føterne høgg han av seg, og vald fær han drikka, han som sender bod med ein dåre.
7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
Visne heng vanfør manns føter, so og ordtak i munnen på dårar
8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
som å binda ein stein i slyngja, soleis er det å gjeva ein dåre æra.
9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
Som klungergrein i handi på drukken mann, so er ordtak i munnen på dårar.
10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
Som ein skyttar som sårar alle, so er den som leiger dåren og kvar som fer framum.
11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
Som hund som snur seg til si eigi spya, so er ein dåre som kjem att til narreskapen sin.
12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
Ser du ein mann som tykkjer sjølv at han er vis, då er det større von for dåren enn for honom.
13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
Letingen segjer: «D’er villdyr på vegen, ei løva i gatorne.»
14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
Døri snur seg på gjengi, og letingen snur seg i sengi.
15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
Stikk den late si hand i fatet, han evast med å ta ho upp til munnen att.
16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
Letingen tykkjest visare vera enn sju som gjev vituge svar.
17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
Han triv i øyro på framumfarande hund, han som ryk upp i sinne for trætta som ikkje kjem han ved.
18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
Som ein galen som skyt med brennende pilar - drepande skot -
19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
so er ein mann som svik sin næste og segjer: «Eg gjorde det berre på gaman.»
20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
Når veden tryt, so sloknar elden, er baktalar burte, stoggar striden.
21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
Som kol vert til gløder og ved til eld, so kveikjer kranglaren kiv.
22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Baktalar-ord er som lostemat, dei glid so godt ned i livet.
23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
Som sylv-glasering på skålbrot er brennande lippor når hjarta er vondt.
24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
Med lipporne skaper ein uven seg til, men inni seg gøymer han svik.
25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
Gjer han seg blidmælt, tru honom ei, for sju slag styggedom bur i hans hjarta.
26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
Hatet dyl seg i svik, men lyt syna sin vondskap i folkemugen.
27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
Den som grev ei grav, skal stupa nedi, den som velter ein stein, skal få han yver seg att.
28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
Den falske tunga hatar deim som ho hev krasa, og den sleipe munnen fører til fall.