Príslovia 26
1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
Njengeliqhwa elikhithikileyo ehlobo lanjengezulu ngesikhathi sokuvuna, ngokunjalo udumo kalusifanelanga isithutha.
2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
Njengenyoni ekuzulazuleni, njengenkonjane ekuphapheni, ngokunjalo isiqalekiso kungelasizatho kasiyikufika.
3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
Isiswepu ngesebhiza, itomu ngelikababhemi, loswazi ngolomhlana wezithutha.
4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
Ungaphenduli isithutha ngokobuthutha baso, hlezi lawe ufanane laso.
5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
Phendula isithutha ngokobuthutha baso, hlezi sibe ngesihlakaniphileyo emehlweni aso.
6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
Othumela amazwi ngesandla sesithutha, uquma inyawo, unatha isihluku.
7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
Imilenze yesiqhuli iyalengalenga; sinjalo isaga emlonyeni wezithutha.
8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
Njengokubophela ilitshe esavutheni, unjalo onika udumo esithutheni.
9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
Njengameva enyuka esandleni sesidakwa sinjalo isaga emlonyeni wezithutha.
10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
Omkhulu owabumba konke uvuza isithutha, avuze abadlulayo.
11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
Njengenja ebuyela emahlanzweni ayongokunjalo isithutha siphinda ubuthutha baso.
12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
Uyabona yini umuntu ohlakaniphileyo emehlweni akhe? Kulethemba elikhulu esithutheni kulaye.
13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
Olivila uthi: Kulesilwane endleleni; isilwane sisezitaladeni.
14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
Isivalo siphenduka ngamabhanti aso, ngokunjalo ivila embhedeni walo.
15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
Ivila lifihla isandla salo emganwini, liyavilapha ukusibuyisela emlonyeni walo.
16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
Ivila lihlakaniphile emehlweni alo okwedlula abayisikhombisa abangaphendula ngenhlakanipho.
17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
Odlulayo engenela ingxabano engeyisiyo eyakhe ungobamba indlebe zenja.
18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
Njengohlanya oluphosa izikhuni ezivuthayo, imitshoko, lokufa,
19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
unjalo umuntu okhohlisa umakhelwane wakhe, abesesithi: Kangisomi yini?
20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
Uba kungelankuni umlilo uyacitsha; njalo uba kungelakunyeya, ukuxabana kuyathula.
21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
Njengamalahle emalahleni avuthayo, lenkuni emlilweni, unjalo umuntu wenkani ngowokubasa ingxabano.
22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Amazwi onyeyayo anjengezibondlo ezehlela kokungaphakathi kwesisu.
23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
Indebe ezivuthayo lenhliziyo embi kungamanyele esiliva ahuqa ukhamba.
24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
Ozondayo uyazenzisa ngezindebe zakhe, kodwa ufaka inkohliso ngaphakathi kwakhe.
25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
Lapho esenza ilizwi lakhe libe ngelomusa, ungamkholwa, ngoba izinengiso eziyisikhombisa zisenhliziyweni yakhe.
26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
Inzondo isibekelwa ngenkohliso; ububi bakhe buzakwembulwa ebandleni.
27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
Ogebhayo umgodi uzawela kuwo, logiqa ilitshe, lizabuyela kuye.
28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
Ulimi lwamanga luzonda olubachobozayo, lomlomo obutshelezi usebenza incithakalo.
