Príslovia 26
1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
Njengongqwaqwane ehlobo loba izulu ebusika kanjalo udumo alusifanelanga isiwula.
2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
Njengentaka ephaphazelayo loba inkonjane entwezayo, sinjalo isiqalekiso esingelasizatho kasinamatheli.
3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
Isiswebhu ngesebhiza, amatomu ngakababhemi, loswazi ngolwemihlane yeziwula!
4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
Ungabophendula isiwula ngendlela yobuwula baso, funa ubenjengaso wena ngokwakho.
5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
Phendula isiwula ngendlela yobuwula baso, sizabona kungathi sihlakaniphile.
6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
Njengokuziquma inyawo zakho loba ukunatha itshefu, kunjalo ukuthumela umlayezo ngesiwula.
7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
Njengemilenze eqhugezelayo eyomuntu oqhulayo sinjalo isaga emlonyeni wesiwula.
8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
Njengokubophela ilitshe esavutheni kunjalo ukupha udumo koyisiwula.
9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
Njengogatsha lwameva luphethwe yisidakwa sinjalo isaga emlonyeni wesiwula.
10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
Njengomtshoko ociba loba ngubani odlulayo unjalo oqhatsha isiwula loba umuntu ozedlulelayo.
11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
Njengenja ebuyela emahlanzweni ayo kanjalo isiwula siyabuphinda ubuthutha baso.
12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
Uyambona yini umuntu ozibona engohlakaniphileyo? Kulethemba elingcono ngesiwula kulaye.
13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
Ivilavoxo lithi, “Kulesilwane endleleni, kulesilwane emigwaqweni!”
14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
Njengesivalo esitshibilika ngamabhanti aso kanjalo ivila liphenduka embhedeni walo.
15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
Ivilavoxo litshonisa isandla salo emganwini; livilaphe ukusa isandla emlonyeni lidle.
16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
Ivila lizibona lihlakaniphile kakhulu okwedlula abantu abayisikhombisa abangaphendula ngokuhlakanipha.
17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
Njengomuntu odonsa inja ngendlebe unjalo umuntu othi edlula angenele ingxabano ingesiyakhe.
18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
Njengohlanya luphosa izikhuni zomlilo kumbe imitshoko ebulalayo,
19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
injalo indoda ephoxa umakhelwane wayo ibisisithi, “Bengizidlalela nje!”
20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
Nxa kungaselankuni umlilo uyacima; nxa kungaselakunyeya ukuxabana kuyaphela.
21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
Njengamalahle avuthayo loba njengenkuni emlilweni, unjalo umuntu othanda ingxabano ekuvuseni inkani.
22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Amazwi omuntu onyeyayo anjengezibiliboco; angena ekujuleni kwenhliziyo yomuntu.
23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
Njengesiliva egcotshwe esitsheni sebumba sikhazimule kunjalo ukuthakazelela kwezindebe zenhliziyo elobubi.
24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
Umuntu olenhliziyo embi uvala ngezindebe ezimnandi, kodwa enhliziyweni yakhe ufihle inkohliso.
25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
Loba ukukhuluma kwakhe kumnandi, kodwa ungaze wamkholwa, ngoba inhliziyo yakhe igcwele izithuko eziyisikhombisa.
26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
Inzondo yakhe angayivala ngobuqili, kodwa ububi bakhe buzavezwa obala ebantwini.
27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
Umuntu angagebha umgodi, uzawela kuwo; umuntu angagiqa ilitshe, lizaphenduka ligiqikele phezu kwakhe.
28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
Ulimi oluqamba amanga luyabazonda labo olubalimazayo, lomlomo okhohlisayo uletha incithakalo.
