Príslovia 26
1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
Quomodo nix in aestate, et pluviae in messe: sic indecens est stulto gloria.
2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
Sicut avis ad alta transvolans, et passer quo libet vadens: sic maledictum frustra prolatum in quempiam superveniet.
3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
Flagellum equo, et camus asino, et virga in dorso imprudentium.
4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
Ne respondeas stulto iuxta stultitiam suam, ne efficiaris ei similis.
5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
Responde stulto iuxta stultitiam suam, ne sibi sapiens esse videatur.
6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
Claudus pedibus, et iniquitatem bibens, qui mittit verba per nuncium stultum.
7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
Quomodo pulchras frustra habet claudus tibias: sic indecens est in ore stultorum parabola.
8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
Sicut qui mittit lapidem in acervum Mercurii: ita qui tribuit insipienti honorem.
9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
Quomodo si spina nascatur in manu temulenti: sic parabola in ore stultorum.
10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
Iudicium determinat causas: et qui imponit stulto silentium, iras mitigat.
11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
Sicut canis, qui revertitur ad vomitum suum, sic imprudens, qui iterat stultitiam suam.
12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
Vidisti hominem sapientem sibi videri? magis illo spem habebit insipiens.
13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
Dicit piger: Leo est in via, et leaena in itineribus:
14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
sicut ostium vertitur in cardine suo, ita piger in lectulo suo.
15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
Abscondit piger manum sub ascella sua, et laborat si ad os suum eam converterit.
16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
Sapientior sibi piger videtur septem viris loquentibus sententias.
17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
Sicut qui apprehendit auribus canem, sic qui transit impatiens, et commiscetur rixae alterius.
18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
Sicut noxius est qui mittit sagittas, et lanceas in mortem:
19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
ita vir, fraudulenter nocet amico suo: et cum fuerit deprehensus, dicit: Ludens feci.
20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
Cum defecerint ligna, extinguetur ignis: et susurrone subtracto, iurgia conquiescunt.
21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
Sicut carbones ad prunas, et ligna ad ignem, sic homo iracundus suscitat rixas.
22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Verba susurronis quasi simplicia, et ipsa perveniunt ad intima ventris.
23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
Quomodo si argento sordido ornare velis vas fictile, sic labia tumentia cum pessimo corde sociata.
24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
Labiis suis intelligitur inimicus, cum in corde tractaverit dolos.
25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
Quando submiserit vocem suam, ne credideris ei: quoniam septem nequitiae sunt in corde illius.
26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
Qui operit odium fraudulenter, revelabitur malitia eius in consilio.
27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
Qui fodit foveam, incidet in eam: et qui volvit lapidem, revertetur ad eum.
28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
Lingua fallax non amat veritatem: et os lubricum operatur ruinas.
