Príslovia 26

1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.

Neginagi vahe'ma ragima amizamo'a, zage knafi ko' ariankna nehigeno, ne'zamo afure knafi ko' ariankna huno knarera nosie.

2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.

Mago'mo'ma hazenkema osu'nenigeno kazusi hunte kema hanigeno'a, ana kazusi kemo'a kisave namamo mika zupa manigsa osuno hareno vano vano nehiankna huno, vahetera ana kazusi kemo'a forera osugahie.

3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.

Hosi afura sefu knonu ahe'za azeri ante fatgo nehazageno, donki afumofona aeni zamagipina rente'naza zante zamavazu hu'za zamazeri fatgo nehaze. Hagi neginagi vahera kanonteti zamagumpi zamahe'za zamazeri fatgo hugahaze.

4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.

Neginagi vahe'mofona neginagi naneke zamirera kenona huozamanto, anama hananana zamagri kna hunka neginagi vahe manigahane.

5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.

Antahiso'e hutenka neginagi vahe'mo'za, neginagi nanekema hanaza nanekerera, kenona zmia huzamanto, ru zamagra antahisazana knare antahiza eri'none hugahaze.

6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.

Neginagi vahe'mofoma katogema huntesankeno kema erino vaniazamo'a, mago kaga akafri atreankna nehuno, avuatga ti neankna hugahane.

7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.

Neginagi vahe'mo'ma knare nomanizamofo nanekema hu'zamo'a, vahe'mofoma frino sti'nea agamo eri'za e'oriankna huno, ana naneke'amo'a erizana e'origahie.

8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.

Neginagi antahi'zane vahe'ma ra zamagima zmizamo'a, kumi'atifima have erinteno ahe atrenaku anteankna nehie.

9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.

Neginagi antahi'zane vahe'mo'zama knare nomanizamofo naneke hanazana, negi ti neno neginagi hu'nea vahe'mo, ave'ave nofi azampi azerineno traka truku huno vano hiankna nehie.

10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.

Neginagi antahi'zane vahe'ene karankama enevanaza vahe'ma zagore'ma eri'za erisazegu'ma zamavaresia zamo'a, keve ome ahetre emehetre huno rama'a vahe zamaheankna hugahie.

11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.

Kramo'ma amu'ma atitrenere'ma eteno viaza hu'za neginagi vahe'mo'za koma nehaza neginagi zamavu'zmavara hutere nehaze.

12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.

Neginagi vahe'mo'za amuhama hazazamo'a, ama' antahi'zane vahe'ma mani'none hu'za antahiza vahera zamagateneraze.

13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.

Kampine ra kumamofo kantamimpina ha' zaga laioni manine hu'za feru vahe'mo'za nehaze!

14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.

Kafamo'ma hantintenare'ma me'neno anagino erigino hiankna hu'za, feru vahe'mo'za nemasaza tafe zamire, rukrahe rukrahe nehaze.

15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.

Feru vahe'mo'a ne'zama ante tafepintira ne'zana erigahianagi, agipina erinteno nezankura avesra hugahie.

16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.

Feru vahe'mo'a agragu'ma antahiana, 7nia knare antahi'zane vahera, nagra zamagetere'noe huno nentahie.

17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.

Rumozama ha' frama nehazafima, anintaka huno kema hu'zamo'a, kramofo agesare avazu huno viankna nehie.

18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,

Tava'oma'are nemanimofoma revatga nehuno, kiza zokago ke hugantoe huno'ma nehimo'a, negi ne'mo teve nerea keve ome ahetre eme ahetre hiankna nehie.

19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?

20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.

Hagege teve rampama omanesigeno'a, tevea rukru huno ontegahie. Hagi vahe zamefi kema hu'zama omanesigeno'a, ha' frama hu'zana omanegosie.

21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.

Tevemo'a tanknuzare tevea nereno hagage teve rampare rukru huno tevea nereankna hu'za keframa vazi vahe'mo'za, ha'ma hu'zana eri agafa nehaze.

22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.

Vahe'ma amefi agenke hu kemo'a, haganentake ne'zankna hu'neankino, vahe'mofo agu'afinka unefre.

23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.

Vahe'ma azeri havizahu antahi'zama kagu'afima me'negenka, amne kagiteti'ma fru kema humisanana, mopa kavomofo amega'a silva masave frenteno eri knare hiankna hugahane.

24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.

Mago'mo'ma avesra hunentesia vahe'mofoma amega agiteti avurera so'e ke humigahianagi, agu'afina antahi muginente.

25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.

Knare kema hanigenka ana kegura tamage hunka antahiomio, na'ankure agu'afina 7ni'a kasrino agote'zamo avite'ne.

26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.

E'i ana kefo antahi'zana frakigahianagi, mika veamo'za, kefo avu'ava'afi eama hanige'za kegahaze.

27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.

Iza'o kerima asentesimo'a, anama asentesia kerifi agra'a tamisigeno, iza'o havema rezahe huno marenerinimofona, ana havemo'a ete eramino havema retufeno marerino nevanimofona eme rehapatigahie.

28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.

Havi kema hu vahe'mo'a, avesrama hunentea vahera, havige huno azeri havizahu ke hunente. Rumofo zante ke'neno masave kema hu'zamo'a, ruga'a vahera azeri haviza nehie.