Príslovia 26
1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
Comme la neige en été, et la pluie pendant la moisson, ainsi la gloire ne convient pas à un insensé.
2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
Comme le passereau qui s’échappe, comme l’hirondelle qui s’envole, ainsi la malédiction sans cause n’atteint pas.
3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
Le fouet est pour le cheval, le mors pour l’âne et la verge pour le dos des insensés.
4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
Ne réponds pas à l’insensé selon sa folie, de peur de lui ressembler toi-même.
5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
Réponds à l’insensé selon sa folie, de peur qu’il ne se regarde comme sage.
6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
Il se coupe les pieds, il boit l’iniquité, celui qui donne des messages à un insensé.
7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
Otez les jambes au boiteux, est la sentence de la bouche de l’insensé.
8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
C’est attacher une pierre à la fronde, que de rendre gloire à un insensé.
9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
Comme une épine qui s’enfonce dans la main d’un homme ivre, ainsi est une sentence dans la bouche des insensés.
10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
Comme un archer qui blesse tout le monde, ainsi est celui qui prend à gage les insensés et les passants.
11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
Comme un chien qui retourne à son vomissement, ainsi est un insensé qui revient à sa folie.
12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
Si tu vois un homme qui est sage à ses yeux, il faut plus espérer d’un insensé que de lui.
13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
Le paresseux dit: « Il y a un lion sur la route, il y a un lion dans les rues. »
14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
La porte tourne sur ses gonds, ainsi le paresseux sur sa couche.
15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
Le paresseux met sa main dans le plat, et il a de la peine à la porter à la bouche.
16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
Le paresseux est plus sage à ses yeux que sept conseillers prudents.
17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
Comme celui qui saisit un chien par les oreilles, tel est le passant qui s’échauffe dans la querelle d’autrui.
18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
Comme un furieux qui lance des traits enflammés, des flèches et la mort,
19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
ainsi est un homme qui a trompé son prochain et qui dit: « Est-ce que je ne plaisantais pas. »
20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
Faute de bois, le feu s’éteint; éloignez le rapporteur, et la querelle s’apaise.
21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
Le charbon donne un brasier et le bois du feu: ainsi l’homme querelleur irrite une discussion.
22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Les paroles du rapporteur sont comme des friandises; elles descendent jusqu’au fond des entrailles.
23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
Des scories d’argent appliquées sur un vase de terre, telles sont les lèvres brûlantes avec un cœur mauvais.
24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
Celui qui hait se déguise par ses lèvres, mais il met au dedans de lui la perfidie.
25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
Quand il adoucit sa voix, ne te fies pas à lui, car il a sept abominations dans son cœur.
26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
Il peut bien cacher sa haine sous la dissimulation, mais sa méchanceté se révélera dans l’assemblée.
27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
Celui qui creuse une fosse y tombe, et la pierre revient sur celui qui la roule.
28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
La langue fausse hait ceux qu’elle blesse, et la bouche flatteuse cause la ruine.
