Príslovia 26
1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
As snow in summer, and as rain in harvest, So honor is not becoming to a fool.
2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
As the sparrow wandereth, and the swallow flieth away, So the curse without cause shall not come.
3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
A whip for the horse, a bridle for the ass, And a rod for the back of the fool.
4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
Answer not a fool according to his folly, Lest thou also become like to him.
5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
Answer a fool according to his folly, Lest he be wise in his own conceit.
6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
He cutteth off the feet, and drinketh damage, Who sendeth a message by the hand of a fool.
7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
The legs of a lame man hang loose; So is it with a proverb in the mouth of fools.
8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
As he who bindeth a stone in a sling, So is he that giveth honor to a fool.
9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
As a thorn lifted up by the hand of a drunkard, So is a proverb in the mouth of fools.
10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
As an archer who woundeth every one, So is he who hireth fools and hireth wayfarers.
11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
As a dog returneth to that which he hath vomited, So a fool repeateth his folly.
12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
Seest thou a man wise in his own conceit? There is more hope of a fool than of him.
13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
The slothful man saith, “There is a lion in the way; There is a lion in the streets.”
14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
As a door turneth upon its hinges, So doth the sluggard upon his bed.
15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
The sluggard dippeth his hand into the dish; It grieveth him to bring it again to his mouth.
16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
The sluggard is wiser in his own conceit Than seven men who can render a reason.
17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
As one that taketh a dog by the ears, So is he who, passing by, is enraged on account of the quarrel of another.
18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
As a madman That casteth about darts, arrows, and death,
19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
So is the man who deceiveth his neighbor, And saith, “Was I not in sport?”
20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
Where there is no wood, the fire goeth out; So, where there is no talebearer, contention ceaseth.
21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
As coal is for heat, and as wood for fire, So is a contentious man for kindling strife.
22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
The words of a talebearer are like dainties; For they go down to the innermost parts of the body.
23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
As drossy silver spread over an earthen vessel, So are warm lips and an evil heart.
24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
The hater dissembleth with his lips, And layeth up deceit within him.
25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
When he speaketh fair, believe him not! For there are seven abominations in his heart.
26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
His hatred is covered by deceit; His wickedness shall be revealed in the great assembly.
27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
He that diggeth a pit shall fall therein; And he that rolleth a stone, it shall return upon him.
28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
A lying tongue hateth those whom it woundeth, And a flattering mouth worketh ruin.
