Príslovia 26
1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
Nipi laija buhbang kheh ding le chang-at laija gojuh ding akilom pon, hijeh chun mingol jana peh hi thil hahsa ahi.
2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
Inva kichao hat le pelpalep lengle banga, ajeh beija kigaosapna chu gui lhung lou helding ahi.
3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
Sakol dinga ajepna akisem peh'a, sangan akamdal akisempeh bang in, mingol jong chu ajepna dinga mol kisem ahi.
4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
Mingol chu angolna totoh in lethuh jeng dan, chutibol lechun koiman nahetkhen thei lou ding ahi.
5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
Mingol chu angolna dungjui in donbut'in, achuti louva ahileh ama mitmua ching kisa ding ahi.
6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
Mingol khat chu thupolea naman chahle, nakeng kitanboh tobang chule thina gudon tobang nahi ding ahi.
7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
Mingol kom'a thuchih kisei chu alangngoi panna bei tobang ahi.
8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
Mingol jana kipe chu songsena bom'a, song chang ohden tobang bep ahi.
9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
Mingol kam'a thuchih kiphongdoh jihi, jukham khut ling in asut vangpai tobang ahi.
10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
Migoi pan mingol ham ahilouleh jukham hamkhat goikha achu, mi lah-a thal mohkap kappa tobang ahi.
11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
Mingol in angol thu avelsei sei hi, aloh dohsa avel'a jonkit uicha tobang ahi.
12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
Mihem ama le ama achinga kigel ho sang in, mingol din kinepna aum joi.
13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
Mithase pan asam'in “Lamlen'a keipi bahkai aum e, khulai dunga jong keipi bahkai aum'e kahei!” ati.
14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
Kotpi akol hom sunga akipei leji bang in, mithase jong ajalkhun chunga akihei le ji bouchu ahi jenge.
15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
Mithase chun akhut in bukong asoh jinan, hinlah akam geija akhut ledop ding athan ajou jitapoi.
16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
Miching thumop them sagi sang in, mingol chu ama changseh mitvet in akichihsah jin ahi.
17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
Akin louhel'a mi kinahna'a gaki kumpa chu, uicha lhaile abilkol'a matding go tobang ahi.
18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
Mingol chon banga chon-jia aheng akom meise kaikhum a, chule thina thei thalpia kap jenga chu,
19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
Aheng akom jou'a lhemlha ahin, “Katot ahipoi,” tin aseije.
20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
Meija man ding thing abei teng mei akon-theilou bang in, kiseiset tona abei teng kinahna jong athipdel jin ahi.
21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
Vutsa lah'a hol akonbei bangle, thinggo meija akonbai bang in; mitoh kina jingpa chun, kinahna beilamtah in asodohsah jing in ahi.
22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Thu kihou lhihna thei hol jing achu, an tuitah bang in aki ngaiton, mihem laigil sunga alut lhum mangjel jin ahi.
23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
Gitlou lungpua muh tuisel'a thu kisei chu, phatvet maija leibel kitomjol sel tobang bep ahi.
24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
Mi thet jinga akamsunga phatmona selpa, alungthim a lhep lhahna jeng toh kivop,
25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
Khotona neitah banga thu asei teng jongleh, hitobang mihem chu tahsan hih hel in; ajeh chu ama tobang mihem lung sunga hin deium loutah thil sagi achengin ahi.
26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
Mi ajoubolna chu jonchih tah in kisel doh jong le, mipi maija aphatlouna kiphong jah tei ding ahi.
27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
Koi hileh mi lhah lutna dinga khuh laija chu, amajoh lhalut ding chule michunga chu dia songtum tanga chu, asongtum tah chu ama chunga hung kiletah lut ding ahibouve.
28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
Thujou seina leigui hin mi asuh genthei ho chu ahot bol cheh jin, chule thujou jeng seija leigui hin manthahna jeng atongdoh in ahi.
