< Príslovia 25 >
1 Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
Acestea sunt de asemenea proverbe ale lui Solomon, pe care bărbații lui Ezechia, împăratul lui Iuda, le-au transcris.
2 Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
Este gloria lui Dumnezeu să ascundă un lucru, dar onoarea împăraților este să cerceteze un lucru.
3 Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
Cerul pentru înălțime, pământul pentru adâncime și inima împăraților este de nepătruns.
4 Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
Îndepărtează zgura de pe argint și argintarului îi va ieși un vas.
5 Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
Înlătură pe cel stricat dinaintea împăratului și tronul lui va fi întemeiat în dreptate.
6 Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
Nu te semeți în prezența împăratului și nu sta în picioare în locul celor mari;
7 Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
Fiindcă mai bine este să ți se spună: Vino aici sus; decât să fii înjosit în prezența prințului pe care ochii tăi l-au văzut.
8 Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
Nu te grăbi să te arunci la ceartă, ca nu cumva în cele din urmă să nu știi ce să faci, când aproapele tău te face de rușine.
9 Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
Dezbate cauza ta cu aproapele tău și nu dezvălui o taină altuia,
10 Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
Ca nu cumva să te facă de rușine cel ce îl aude și dezonoarea ta să nu o poți înlătura.
11 Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
Un cuvânt spus la timp potrivit, este ca mere de aur încrustate în argint.
12 Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
Ca un cercel de aur și ca o podoabă de aur pur, așa este un mustrător înțelept asupra urechii ascultătoare.
13 Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
Ca răceala zăpezii în timpul secerișului, așa este un mesager credincios pentru cei ce îl trimit, fiindcă răcorește sufletul stăpânilor lui.
14 Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
Oricine se fălește cu un dar fals este ca norii și vântul fără ploaie.
15 Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
Prin îndelungă răbdare este un prinț convins și o limbă blândă zdrobește osul.
16 Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
Ai găsit miere? Mănâncă atât cât să îți fie de ajuns, ca nu cumva să te saturi de aceasta și să o vomiți.
17 Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
Retrage-ți piciorul din casa aproapelui tău, ca nu cumva să se sature de tine și să te urască.
18 Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
Un om care aduce o mărturie falsă împotriva aproapelui său este un baros și o sabie și o săgeată ascuțită.
19 Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
Încrederea într-un om necredincios în timp de tulburare este ca un dinte rupt și un picior scrântit.
20 Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
Ca cel ce îți scoate haina pe vreme rece și ca oțetul pe silitră, așa este cel ce cântă cântece unei inimi îndurerate.
21 Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
Dacă dușmanul tău este flămând, dă-i să mănânce pâine; și dacă este însetat, dă-i să bea apă;
22 Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
Fiindcă vei îngrămădi cărbuni încinși pe capul lui și DOMNUL te va răsplăti.
23 Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
Vântul de nord alungă ploaia; tot așa [alungă] o înfățișare mânioasă limba calomniatoare.
24 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
Mai bine să locuiești într-un colț al acoperișului casei, decât cu o femeie arțăgoasă și într-o casă largă.
25 Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
Ca ape reci pentru un suflet însetat, așa este o veste bună dintr-o țară îndepărtată.
26 Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
Un om drept, căzând înaintea celui stricat, este ca o fântână tulburată și ca un izvor spurcat.
27 Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
Nu este bine să mănânci multă miere; așa și pentru oameni să caute propria lor glorie nu este glorie.
28 Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
Cel ce nu are stăpânire peste propriul său duh, este ca o cetate dărâmată, fără ziduri.