Príslovia 25
1 Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
Voici encore des Proverbes de Salomon, recueillis par les gens d’Ézéchias, roi de Juda.
2 Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
La gloire de Dieu, c’est de cacher les choses; la gloire des rois, c’est de les examiner.
3 Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
Le ciel dans sa hauteur, la terre dans sa profondeur, et le cœur des rois sont impénétrables.
4 Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
Ote les scories de l’argent, et il en sortira un vase pour le fondeur.
5 Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
Ote le méchant de devant le roi, et son trône s’affermira dans la justice.
6 Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
Ne prends pas des airs superbes devant le roi, et ne te mets pas à la place des grands;
7 Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
car il vaut mieux qu’on te dise: « Monte ici », que si l’on t’humilie devant le prince que tes yeux ont vu.
8 Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
Ne pars pas trop vite en contestation, de peur qu’à la fin tu ne saches que faire.
9 Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
Lorsque ton prochain t’aura outragé, défends ta cause contre ton prochain, mais ne révèle pas le secret d’un autre,
10 Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
de peur que celui qui l’apprendra ne te couvre de honte, et que ton ignominie ne s’efface pas.
11 Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
Comme des pommes d’or sur des ciselures d’argent, ainsi est une parole dite à propos.
12 Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
Comme un anneau d’or et un ornement d’or fin, ainsi est le sage qui reprend une oreille docile.
13 Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
Comme la fraîcheur de la neige au temps de la moisson, ainsi est le messager fidèle pour ceux qui l’envoient; il réjouit l’âme de son maître.
14 Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
Des nuages et du vent sans pluie, tel est l’homme qui se glorifie de présents mensongers.
15 Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
Par la patience le juge se laisse persuader, et une langue douce peut briser des os.
16 Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
Si tu trouves du miel, n’en mange que ce qui te suffit, de peur que, rassasié, tu ne le vomisses.
17 Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
Mets rarement le pied dans la maison de ton prochain, de peur que, fatigué de toi, il ne te haïsse.
18 Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
Une massue, une épée et une flèche aiguë, tel est l’homme qui porte un faux témoignage contre son prochain.
19 Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
Une dent cassée et un pied qui glisse, c’est la confiance qu’inspire un perfide au jour du malheur.
20 Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
Oter son manteau un jour de froid, répandre du vinaigre sur du nitre, ainsi fait celui qui dit des chansons à un cœur affligé.
21 Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
Si ton ennemi a faim, donne-lui du pain à manger; s’il a soif, donne-lui de l’eau à boire;
22 Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
car tu amasses ainsi des charbons sur sa tête, et Yahweh te récompensera.
23 Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
Le vent du nord enfante la pluie, et la langue qui médit en secret, un visage irrité.
24 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
Mieux vaut habiter à l’angle d’un toit, que de rester avec une femme querelleuse.
25 Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
De l’eau fraîche pour une personne altérée, telle est une bonne nouvelle venant d’une terre lointaine.
26 Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
Une fontaine troublée et une source corrompue, tel est le juste qui chancelle devant le méchant.
27 Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
Il n’est pas bon de manger beaucoup de miel; ainsi celui qui veut sonder la majesté divine sera accablé par sa gloire.
28 Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
Une ville forcée qui n’a plus de murailles, tel est l’homme qui ne peut se contenir.
