Príslovia 25
1 Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
Also these are Proverbs of Solomon, that men of Hezekiah king of Judah transcribed: —
2 Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
The honour of God [is] to hide a thing, And the honour of kings to search out a matter.
3 Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
The heavens for height, and the earth for depth, And the heart of kings — [are] unsearchable.
4 Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
Take away dross from silver, And a vessel for the refiner goeth forth,
5 Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
Take away the wicked before a king, And established in righteousness is his throne.
6 Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
Honour not thyself before a king, And in the place of the great stand not.
7 Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
For better [that] he hath said to thee, 'Come thou up hither,' Than [that] he humble thee before a noble, Whom thine eyes have seen.
8 Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
Go not forth to strive, haste, turn, What dost thou in its latter end, When thy neighbour causeth thee to blush?
9 Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
Thy cause plead with thy neighbour, And the secret counsel of another reveal not,
10 Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
Lest the hearer put thee to shame, And thine evil report turn not back.
11 Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
Apples of gold in imagery of silver, [Is] the word spoken at its fit times.
12 Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
A ring of gold, and an ornament of pure gold, [Is] the wise reprover to an attentive ear.
13 Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
As a vessel of snow in a day of harvest, [So is] a faithful ambassador to those sending him, And the soul of his masters he refresheth.
14 Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
Clouds and wind, and rain there is none, [Is] a man boasting himself in a false gift.
15 Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
By long-suffering is a ruler persuaded, And a soft tongue breaketh a bone.
16 Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
Honey thou hast found — eat thy sufficiency, Lest thou be satiated [with] it, and hast vomited it.
17 Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
Withdraw thy foot from thy neighbour's house, Lest he be satiated [with] thee, and have hated thee.
18 Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
A maul, and a sword, and a sharp arrow, [Is] the man testifying against his neighbour a false testimony.
19 Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
A bad tooth, and a tottering foot, [Is] the confidence of the treacherous in a day of adversity.
20 Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
Whoso is taking away a garment in a cold day, [Is as] vinegar on nitre, And a singer of songs on a sad heart.
21 Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
If he who is hating thee doth hunger, cause him to eat bread, And if he thirst, cause him to drink water.
22 Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
For coals thou art putting on his head, And Jehovah giveth recompense to thee.
23 Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
A north wind bringeth forth rain, And a secret tongue — indignant faces.
24 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
Better to sit on a corner of a roof, Than [with] a woman of contentions, and a house of company.
25 Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
[As] cold waters for a weary soul, So [is] a good report from a far country.
26 Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
A spring troubled, and a fountain corrupt, [Is] the righteous falling before the wicked.
27 Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
The eating of much honey is not good, Nor a searching out of one's own honour — honour.
28 Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
A city broken down without walls, [Is] a man without restraint over his spirit!
