< Príslovia 25 >
1 Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
These also are proverbs of Solomon, which the men of Hezekiah king of Judah copied out.
2 Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
It is the glory of God to conceal a thing: but the glory of kings is to search out a matter.
3 Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
The heaven for height, and the earth for depth, and the heart of kings is unsearchable.
4 Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
Take away the dross from the silver, and there cometh forth a vessel for the finer:
5 Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
Take away the wicked [from] before the king, and his throne shall be established in righteousness.
6 Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
Put not thyself forward in the presence of the king, and stand not in the place of great men:
7 Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
For better is it that it be said unto thee, Come up hither; than that thou shouldest be put lower in the presence of the prince, whom thine eyes have seen.
8 Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
Go not forth hastily to strive, lest [thou know not] what to do in the end thereof, when thy neighbour hath put thee to shame.
9 Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
Debate thy cause with thy neighbour [himself], and disclose not the secret of another:
10 Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
Lest he that heareth it revile thee, and thine infamy turn not away.
11 Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
A word fitly spoken is [like] apples of gold in baskets of silver.
12 Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
[As] an earring of gold, and an ornament of fine gold, [so is] a wise reprover upon an obedient ear.
13 Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
As the cold of snow in the time of harvest, [so is] a faithful messenger to them that send him; for he refresheth the soul of his masters.
14 Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
[As] clouds and wind without rain, [so is] he that boasteth himself of his gifts falsely.
15 Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
By long forbearing is a ruler persuaded, and a soft tongue breaketh the bone.
16 Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
Hast thou found honey? eat so much as is sufficient for thee; lest thou be filled therewith, and vomit it.
17 Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
Let thy foot be seldom in thy neighbour’s house; lest he be weary of thee, and hate thee.
18 Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
A man that beareth false witness against his neighbour is a maul, and a sword, and a sharp arrow.
19 Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
Confidence in an unfaithful man in time of trouble is [like] a broken tooth, and a foot out of joint.
20 Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
[As] one that taketh off a garment in cold weather, [and as] vinegar upon nitre, so is he that singeth songs to an heavy heart.
21 Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
If thine enemy be hungry, give him bread to eat; and if he be thirsty, give him water to drink:
22 Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
For thou shalt heap coals of fire upon his head, and the LORD shall reward thee.
23 Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
The north wind bringeth forth rain: so doth a backbiting tongue an angry countenance.
24 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
It is better to dwell in the comer of the housetop, than with a contentious woman in a wide house.
25 Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
[As] cold waters to a thirsty soul, so is good news from a far country.
26 Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
[As] a troubled fountain, and a corrupted spring, [so is] a righteous man that giveth way before the wicked.
27 Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
It is not good to eat much honey: so [for men] to search out their own glory is [not] glory.
28 Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
He whose spirit is without restraint is [like] a city that is broken down and hath no wall.