Príslovia 25
1 Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
These also are proverbs of Solomon, which the men of Hezekiah, king of Judah, collected.
2 Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
It is the glory of God to conceal a thing; But it is the glory of kings to search out a matter.
3 Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
As the heavens for their height, And as the earth for its depth, So is the heart of kings unsearchable!
4 Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
Take away the dross from the silver, And there will come forth a vessel for the founder;
5 Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
Take away the wicked man from the presence of the king, And his throne will be established by righteousness.
6 Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
Put not thyself forth in the presence of the king, Nor set thyself in the place of the great;
7 Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
For better is it that one should say to thee, “Come up hither!” Than that he should put thee in a lower place, In the presence of the prince whom thine eyes behold.
8 Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
Go not forth hastily to engage in a suit, Lest thou know not what to do in the end of it, When thine adversary hath put thee to shame.
9 Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
Maintain thy cause with thine adversary, But reveal not another's secret;
10 Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
Lest he that heareth it put thee to shame, And thy infamy depart not from thee.
11 Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
A word spoken in season Is like apples of gold in figured-work of silver.
12 Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
As a ring of gold, and an ornament of fine gold, So is a wise reprover to an attentive ear.
13 Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
As the cold of snow in the time of harvest, So is a faithful messenger to them that send him; For he refresheth the spirit of his masters.
14 Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
As clouds and wind without rain, So is the man that boasteth falsely of giving.
15 Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
By long forbearing is a prince appeased; And a soft tongue breaketh bones.
16 Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
Hast thou found honey? eat what is sufficient for thee, Lest thou be surfeited with it, and vomit it up.
17 Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
Let thy foot be seldom in the house of thy friend, Lest he be surfeited with thee and hate thee.
18 Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
A battle-hammer, and a sword, and a sharp arrow, Is the man who beareth false witness against his neighbor.
19 Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
As a broken tooth, and a wavering foot, So is trust in an unfaithful man in time of trouble.
20 Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
As he that taketh off a garment on a cold day, As vinegar upon nitre, So is he that singeth songs to a heavy heart.
21 Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
If thine enemy be hungry, give him bread to eat; And if he be thirsty, give him water to drink;
22 Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
For thou wilt heap coals of fire upon his head, And the LORD will reward thee.
23 Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
As the north wind bringeth forth rain, So a backbiting tongue maketh an angry countenance.
24 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
Better is it to dwell in a corner of the housetop, Than with a quarrelsome woman in a large house.
25 Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
As cold water to the thirsty, So is good news from a far country.
26 Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
As a troubled fountain, and as a corrupted spring, So is a righteous man falling before the wicked.
27 Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
To eat much honey is not good; So the search of high things is weariness.
28 Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
As a city broken through and without a wall, So is he that hath no rule over his spirit.
