Príslovia 24
1 Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
Misunn ikkje vonde menneskje, og hav ikkje hug til å vera med deim.
2 Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
For hjarta deira tenkjer på vald, og um ulukka talar lipporne deira.
3 Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
Med visdom byggjer ein hus, og med vit grunngfester ein det,
4 Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
og med kunnskap fær ein romi fulle av alle slag dyre og gilde ting.
5 Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
Ein vis mann er sterk, og ein kunnig er veldug i kraft.
6 Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
Klok styring skal du bruka når du fører krig, hev du mange rådvise menn gjeng det godt.
7 Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
Visdom heng for høgt for fåmingen, i porten let han ikkje upp sin munn.
8 Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
Den som tenkjer på å gjere vondt, honom kallar me ein fuling.
9 Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
Synd er dårskaps råd, og spottaren er ei gruv for folk.
10 Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
Misser du modet når trengsla kjem, då er di kraft for trong.
11 Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
Berga deim som dei fører til dauden, og dei som vinglar til rettarstaden, haldt deim att!
12 Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
Um du segjer: «Me visste det ikkje, ser du, » tru ikkje han som veg hjarto, skynar det, og han som agtar på sjæli di, veit det, og han løner mannen etter hans gjerning?
13 Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
Et honning, son min, for den er god, og sjølvrunnen honning er søt for din gom.
14 Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
Lær sameleis visdom for sjæli di! Finn du honom, so hev du ei framtid, og di von skal ikkje verta til inkjes.
15 Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
Lur ikkje, du gudlause, på rettferdig manns bustad, legg ikkje heimen hans i øyde!
16 Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
For sju gonger dett den rettferdige og stend upp att, men dei gudlause stuper når ulukka kjem.
17 Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
Når din fiend’ fell, so gled deg ikkje, og når han stupar, fegnast ei ditt hjarta!
18 Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
Elles vil Herren sjå det og mislika det og venda frå honom vreiden sin.
19 Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
Harmast ei yver illgjerdsmenner, misunn ikkje dei gudlause!
20 Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
For den vonde hev ingi framtid; lampa åt gudlause sloknar.
21 Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
Ottast Herren, son min, og kongen! Gakk ikkje i lag med upprørsmenner!
22 Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
For brått kjem ulukka yver deim, og kven veit når åri deira fær ein usæl ende?
23 Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
Desse ordi er og av vismenner. Det er ikkje godt når ein gjer mannemun i domen.
24 Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
Den som segjer til den skuldige: «Du er uskuldig.» Honom vil folkeslag banna og folk forbanna;
25 Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
men deim som refsar han, gjeng det vel, og velsigning av godt kjem yver deim.
26 Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
Ein kyss på lipporne er det når einkvan gjev det rette svaret.
27 Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
Fullfør yrket ditt ute, og gjer det ferdigt for deg på marki! Sidan kann du byggja deg hus
28 Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
ver ikkje vitne mot næsten din utan grunn, for du vil vel’kje svika med lipporne dine?
29 Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
Seg ikkje: «Som han hev gjort med meg, so vil eg gjera med han. Eg vil løna mannen etter hans gjerning.»
30 Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
Eg gjekk framum ein lat manns mark, og vinhagen til eit vitlaust menneskje,
31 A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
og sjå, han var vaksen full av tistlar, grunnen var yvergrodd med netlor, og steingarden kringom var riven ned.
32 A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
Og eg skygnde på det og agta på det, eg såg det, og denne lærdomen tok eg:
33 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
«Endå litt soving, endå litt blunding, endå litt kvild med henderne i kross!
34 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
So kjem armodi di som ein farande fant, og naudi som skjoldvæpna mann.»
