Príslovia 24
1 Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
Be not thou envious of wicked men, And desire not to be with them!
2 Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
For their heart studieth destruction, And their lips speak mischief.
3 Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
Through wisdom is a house builded, And by understanding is it established;
4 Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
Yea, by knowledge are the chambers filled With all precious and goodly substance.
5 Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
The wise man is strong; Yea, the man of understanding establisheth his strength.
6 Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
For by wise counsel shalt thou make war, And by the multitude of counsellors cometh success.
7 Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
Wisdom is too high for the fool; He openeth not his mouth at the gate.
8 Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
He that deviseth to do evil Shall be called mischief-master.
9 Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
The purpose of folly is sin; And a scoffer is an abomination to men.
10 Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
If thy spirit faint in the day of adversity, Faint will be thy strength.
11 Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
Deliver thou those who are dragged to death, And those who totter to the slaughter, —O keep them back!
12 Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
If thou sayst, “Behold, we knew it not!” Doth not he that weigheth the heart observe it? Yea, he that keepeth thy soul knoweth it. And he will render to every man according to his works.
13 Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
Eat honey, my son, for it is good, And the honeycomb, which is sweet to thy taste;
14 Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
So learn thou wisdom for thy soul! When thou hast found it, there shall be a reward, And thy expectation shall not be cut off.
15 Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
Plot not, O wicked man! against the habitation of the righteous; Spoil not his resting-place!
16 Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
For though the righteous fall seven times, yet shall he rise up again; But the wicked shall fall into mischief.
17 Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
Rejoice not when thine enemy falleth, And let not thy heart be glad when he stumbleth;
18 Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
Lest the LORD see, and it displease him, And he turn away his anger from him.
19 Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
Fret not thyself on account of evil men, Neither be thou envious of the wicked;
20 Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
For there shall be no posterity to the evil man; The lamp of the wicked shall be put out.
21 Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
My son, fear thou the LORD and the king; And mingle not with them that are given to change!
22 Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
For their calamity shall rise up suddenly, And their ruin, coming from them both, in a moment.
23 Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
These also are words of the wise. It is not good to have respect of persons in judgment.
24 Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
He that saith to the wicked, “Thou art righteous,” Him shall the people curse; Nations shall abhor him.
25 Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
But it shall be well with them that punish him, And the blessing of prosperity shall come upon them.
26 Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
He that giveth a right answer Kisseth the lips.
27 Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
Arrange thy work without, And prepare it in thy field: Afterwards thou mayst build thy house.
28 Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
Be not a witness without cause against thy neighbor, And deceive not with thy lips.
29 Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
Say not, “As he hath done to me, So will I do to him; I will render to the man according to his doings.”
30 Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
I passed by the field of the slothful, And by the vineyard of the man void of understanding,
31 A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
And, lo! it was all overgrown with thorns, And the face thereof was covered with nettles, And the stone wall thereof was broken down.
32 A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
Then I saw, and considered it well; I looked upon it. and received instruction.
33 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
“A little sleep, a little slumber! A little folding of the hands to rest!”
34 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
So shall poverty come upon thee like a highwayman; Yea, want like an armed man.
