Príslovia 24
1 Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
Hlang thae rhoek taengah thatlai boeh. Amih taengah om hamla nai rhoe nai boeh.
2 Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
Amih kah lungbuei loh rhoelrhanah te a taeng tih, a hmuilai loh thakthaenah ni a thui.
3 Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
Cueihnah neh im a sak tih a lungcuei neh a thoh.
4 Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
Mingnah loh boeirhaeng neh a kuel a ka, a naep a noi boeih khaw imkhui ah a khawk sak.
5 Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
Cueih he tah hlang kah sarhi la om tih, mingnah loh hlang kah thadueng a cong pah.
6 Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
Caemtloek vaengah nang hamla a niing hang hol vetih, uentonah cungkuem neh loeihnah hang khueh ni.
7 Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
Cueihnah he aka ang ham tah sang aih. Vongka ah a ka a ong pah moenih.
8 Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
Thaehuet ham aka moeh tah, “Tangkhuepnah boei,” la a khue uh ni.
9 Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
Anglat kah a tholh khaw khonuen rhamtat, hmuiyoi hlang khaw tueilaehkoi ni.
10 Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
Citcai tue vaengah na tahah tih, na thadueng khaw tla.
11 Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
Duek sak ham a khuen uh te huul uh laeh, ngawnnah la aka yalh te khaw hloh uh laeh.
12 Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
“Ka ming uh moenih ko he,” na ti cakhaw, amah loh lungbuei a khiinglang tih yakming mahpawt a? Na hinglu aka kueinah loh a ming ta. Te dongah hlang he amah kah bisai bangla a thuung ni ta.
13 Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
Ka ca, khoitui tah then tih ca lah. Khoilitui tah na ka dongah didip ta.
14 Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
Cueihnah te na hinglu ham ming van lah. Na hmuh atah na hmailong khui vetih, na ngaiuepnah khaw yoe mahpawh.
15 Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
Halang aw, hlang dueng tolkhoeng ke rhongngol thil boeh, a kolhmuen te khaw rhoelrhak pah boeh.
16 Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
Aka dueng tah voei rhih a cungku akhaw koep thoo dae, halang rhoek tah yoethae nen ni a tongtah uh.
17 Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
Na thunkha, na thunkha te a cungku vaengah kokhahnah boeh, a paloe vaengah khaw na lungbuei omngaih sak boeh.
18 Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
BOEIPA loh a hmuh vaengah a mik lolh vetih, anih taengkah a thintoek te vik lat ve.
19 Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
Thaehuet dongah sai boeh. Halang rhoek taengah khaw thatlai boeh.
20 Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
Boethae ham a hmailong a khui pah moenih, halang kah hmaithoi khaw a thih pah ni.
21 Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
Ka ca, BOEIPA khaw, manghai khaw rhih lah. Aka thovael neh pitpom boeh.
22 Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
Amih te rhainah loh buengrhuet a pai thil vetih, amih rhoi kah yoethaenah te ulong a ming?
23 Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
He rhoek khaw hlang cueih kah a hut ni. Laitloeknah dongah maelhmai loha sak khaw then pawh.
24 Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
Halang te, “Na dueng,” aka ti nah tah, amah te pilnam loh a tap vetih, namtu loh kosi a sah thil ni.
25 Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
Tedae amih aka tluung rhoek te hoel ti vetih, a soah yoethennah hnothen loh a thoeng pah ni.
26 Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
Langya la olka aka mael tah, a hmuilai te a mok pah.
27 Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
Na bibi te vongvoel ah khaw cikngae sak. Anih te a hnukah na lo ah a sikim phoeiah na im te thoh.
28 Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
Na hui te ahong mai neh laipai la om thil boeh. Namah kah hmuilai neh na hloih a?
29 Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
“Kai taengah a saii bangla amah te ka saii van ni, hlang te amah kah bisai bangla ka thuung ni,” ti boeh.
30 Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
Kolhnaw hlang kah lohma longah khaw, lungbuei aka talh hlang kah misur taengah khaw ka cet coeng.
31 A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
Lo pum ah dohui daih tih, canghli ah lota loh a thing. A vongtung dongkah lungto khaw a koengloeng coeng ke.
32 A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
Ka hmuh vaengah kai long tah, ka lungbuei ah ka khueh tih, ka sawt vaengah thuituennah la ka loh.
33 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
Bet ip, bet ngam, kut bet a poem neh yalh pahoi.
34 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
Te vaengah na khodaeng loh aka cetpaitai bangla, na tloelnah loh photling aka bai hlang bangla ha pawk.
