Príslovia 23
1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
Bw’otuulanga okulya n’omufuzi, weetegerezanga ebiri mu maaso go;
2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
era weegendereze bw’obanga omanyi ng’olulunkanira ebyokulya.
3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
Tolulunkanira mmere ye ennungi, kubanga erimbalimba.
4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
Teweemalangako mirembe ng’oyaayaanira obugagga; weefuge obeere mukkakkamu.
5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
Eby’obugagga obikubako eriiso limu nga by’agenze dda, kubanga ddala bimera ebiwaawaatiro ne bibuuka mu bbanga ng’empungu.
6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
Tolyanga mmere ya muntu mukodo, wadde okwegomba ebirungi by’alya.
7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
Kubanga ye muntu abalirira ensimbi z’asaasaanyizza, n’akugamba nti, “Weeriire, weenywere,” naye ng’omutima gwe tegukusanyukira.
8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
Akatono k’onooba olidde onookasesema, ebigambo byo ebirungi eby’okwebaza bibe bya bwereere.
9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
Totegana kubuulirira musirusiru, kubanga ajja kunyooma ebigambo byo eby’amagezi.
10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
Tojjululanga nsalo ey’edda, so toyingiriranga nnimiro za bamulekwa,
11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
kubanga abalwanirira w’amaanyi, alikuggulako omusango.
12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
Ossangayo omwoyo eri okuyigirizibwa, n’amatu go eri ebigambo by’okutegeera.
13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Tolekangayo kukangavvula mwana, bw’omubonereza n’akaggo tekimutta.
Mubonerezenga n’akaggo, kiwonye emmeeme ye okufa. (Sheol h7585)
15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
Mwana wange, bw’oba n’omutima ogw’amagezi, kinsanyusa.
16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
Nnaajjaguzanga okuva ku ntobo y’omutima gwange, bw’onooyogeranga ebituufu.
17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
Omutima gwo gulemenga okukwatirwa aboonoonyi obuggya, kyokka nyiikira okutya Mukama ebbanga lyonna.
18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
Mazima ddala onoobanga n’essuubi mu biseera eby’omu maaso, n’essuubi lyo eryo teririggwaawo.
19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
Mwana wange wulirizanga, obeerenga n’amagezi, okumenga omutima gwo mu kkubo ettuufu.
20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
Teweegattanga ku abo abeekamirira omwenge, n’abalulunkanira ennyama:
21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
Kubanga omutamiivu n’omuluvu baavuwala, n’okubongoota olutata kubambaza enziina.
22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
Wulirizanga kitaawo eyakuzaala, so togayanga nnyoko ng’akaddiye.
23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
Gula amazima so togatunda, ffuna amagezi, n’okuyigirizibwa n’okutegeera.
24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
Kitaawe w’omutuukirivu alina essanyu lingi, n’oyo azaala omwana ow’amagezi amwenyumiririzaamu.
25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
Leka kitaawo ne nnyoko basanyuke, omukazi eyakuzaala ajaguzenga.
26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
Mwana wange mpa omutima gwo, n’amaaso go geekalirize amakubo gange,
27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
kubanga omukazi omwenzi lukonko luwanvu, n’omukazi omubambaavu luzzi lufunda.
28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
Ateega ng’omutemu, n’ayongera ku muwendo gw’abasajja abatali beesigwa eri bakazi baabwe.
29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
Ani alina obuyinike? Ani alina ennaku? Ani alina ennyombo? Ani alina okwemulugunya? Ani alina ebiwundu eby’obwereere? Ani amyuse amaaso?
30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
Abo abatava ku mwenge, nga bagenda baloza ku mwenge omutabule.
31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
Totunuulira wayini ng’amyuse, bw’atemaganira mu ggiraasi ng’akka empolampola;
32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
ku nkomerero aluma ng’omusota, wa busagwa ng’essalambwa.
33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
Amaaso go galiraba ebyewuunyo, n’omutwe gwo ne gulowooza ebitategeerekeka.
34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
Oliba ng’omuntu eyeebase wakati mu nnyanja, obanga oyo alengejjera waggulu ku mulongooti.
35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
Olyogera nti, “Bankubye, naye sirumiddwa. Bankubye naye sirina kye mpuliddemu. Nnaazuukuka ddi, neeyongere okunywa?”
