Príslovia 23
1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
Kom fin wi sie mwet fulat muta mongo, esam akwoya lah su el uh.
2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
Kom finne ke mongo yohk, kom eis na lupa fal.
3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
Nimet oasroasr nu ke mwe mongo yuyu el kite kom kac. Sahp el oru in mwe srike kom.
4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
Kom in lalmwetmet, ac tia kemkatula in suk mwe kasrup.
5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
Mani lom uh ku in wanginla ke kitin pacl na — oana in oasr posohksok kac, na sohkla oana sie eagle.
6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
Nimet mongo yurin sie mwet srowohsr, ku mwel mwe mongo yuyu el oru.
7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
El ac fahk mu, “Fahsru eis pac kutu mongo uh,” tusruktu el tia fahk ke inse pwaye. Nunak lal siena.
8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
Kom ac wihtacla ma kom kangla, ac kusen eyeinse lom uh wanginla sripa.
9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
Nimet srike in sramsram in lalmwetmet nu sin sie mwet lalfon; el tia ku in eis in nunku kac.
10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
Nimet mokle sie masrol matu, ku eisla acn lun mwet mukaimtal.
11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
LEUM GOD El ac loangelos ke ku lal, ac aolulos in sramsram lain kom.
12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
Porongo mwet luti lom, ac sang kuiyom in lutlut.
13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Nimet alolo in kai sie tulik. Sie sringsring fal ac tia unilya,
a ma ac molela moul lal. (Sheol h7585)
15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
Tulik nutik, kom fin sun lalmwetmet, nga ac arulana insewowo.
16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
Nga ac arulana engan ke nga lohng kom fahk kas lalmwetmet.
17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
Nimet sok sin mwet koluk, a kom in akfulatye LEUM GOD pacl nukewa.
18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
Fin ouinge, kom ac fah sun finsrak nukewa lom.
19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
Tulik nutik, porongeyu. Kom in lalmwetmet ac nunak akloalya ke ouiyen moul lom.
20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
Nimet kupasr nu sin mwet nim wain yokla ac kainmongo.
21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
Mwet lungse nimnim ac mwet kainmongo elos ac sukasrup. Fin pwayena ma kom oru pa mongo ac motul, ac tia paht na kom nukum nuknuk mihsasa.
22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
Porongo papa tomom — funu tia el, kom lukun wangin. Ke pacl se nina kiom el matuoh, akkalemye srui lom nu sel.
23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
Pwaye, lalmwetmet, lutlut, ac etauk — ma inge kewa fal kom in moli, tusruktu kom in tia kukakunla, mweyen ma inge arulana saok.
24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
Mwe insewowo nu sin sie papa tulik natul fin lalmwetmet ac moul suwohs.
25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
Oru ma ac akinsewowoye papa tomom ac nina kiom. Kom fin oru ouinge, nina kiom el ac arulana engan.
26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
Wen nutik, lohang akwoya, ac lela moul luk in mwe srikasrak nu sum.
27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
Mutan kosro su eis molin kosro lalos, ac mutan koluk uh, elos sie kwasrip nu ke misa.
28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
Elos soanekom oana mwet pisrapasr, ac oru mukul puspis in tia pwaye nu sin mutan kialos.
29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
Su oasr ongoiya yoro? Su oasr asor yoro? Su amei ac lungse anwuk finne wangin sripa? Su srusrala atronmuta?
30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
Elos su muta paht ke wain uh, ac elos su kar mwe nim ku.
31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
Nimet lela wain uh in srifekomla, finne srusra ac saromrom in cup uh, ac arulana wo emah ke kom ac ukumya uh.
32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
Ke lotutang tok ah, kom ac pula mu oana soko wet pwasin el ngaliskomi.
33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
Motom ac liye ma sakirik, ac nunak lom ac kaskas lom ac fah tia kalem.
34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
Kom ac pula mu kom kalkal meoa — ikwot ikme oana ke kom muta elucng ke kwesu in oak uh.
35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
Na kom ac fahk, “Oasr mwet puokyu, nga tia pula. Oasr mwet uniyu tuh nga tiana esam. Efu ku nga kofla in tukakek? Nga enenu sie pac mwe nim ah.”
