Príslovia 23
1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
No makisangoka a mangan iti maysa a turay, paliiwem a nasayaat ti adda iti sangoanam,
2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
ket mangikabilka iti kampit iti karabukobmo no sika tay tao a pagaayatna ti mangan iti adu a taraon.
3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
Saanmo a tarigagayan dagiti naimas a taraon, ta taraon daytoy ti kinaulbod.
4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
Saanka nga agtrabaho iti kasta unay tapno bumaknangka; ammom koma no kaanoka nga aginana.
5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
No dagita matam ket masisirap iti kuarta, agpukaw daytoy, ket kasla giddato nga iyunnatna dagiti payakna sa tumayab iti tangatang a kasla agila.
6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
Saanmo a kankanen ti taraon ti dakes a tao- isu ti tao a nabayagen a kumitkita iti taraonmo- ken saanmo a tarigagayan dagiti naimas a taraonna,
7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
ta isuna tay kita iti tao a mangbilbilang ti gatad ti taraon. Kunana kenka, “Manganka ken uminomka!” ngem saan a dayta ti adda iti pusona.
8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
Kayatmo pay ketdin nga isarua ti sangabassit a nakanmo, ket sayang laeng ti panagyamanmo kenkuana.
9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
Saanmo a kasarsarita ti maag, ta umsiennanto dagiti nasirib a sasaom.
10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
Saanmo nga iyakar ti nagkakauna a mohon wenno agumen dagiti talon dagiti ulila,
11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
ta napigsa ti Mannubbotda, ket isunanto ti mangirupir iti kalinteganda a maibusor kenka.
12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
Ipapusom dagiti sursuro, ken denggem dagiti sasao iti kinasirib.
13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Saanka a bumdeng a mangisuro iti ubing, ta no bautem isuna, saan isuna a matay.
No bautem isuna, maisalakanmo ti kararuana manipud iti sheol. (Sheol h7585)
15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
Anakko, no nasirib ta pusom, naragsak met ngarud toy pusok;
16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
agrag-o toy kaunggak no agisawsawang dagita bibigmo iti nasayaat.
17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
Saanmo nga ipalubos nga apalan ta pusom dagiti managbasol, ngem itultuloymo ketdi ti agbuteng kenni Yahweh iti inaldaw.
18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
Awan duadua nga adda masakbayan ket saanto a mapukaw ti namnamam.
19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
Dumngegka, anakko, ket agbalinka a masirib ken agbiagka iti umno a wagas.
20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
Saanka a makikadua kadagiti mammartek, wenno kadagiti narawet a mangan iti karne,
21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
ta pumanglawto dagiti mammartek ken narawet, ket agkawesdanto iti rutay rutay.
22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
Dengggem ti amam a nangiputot kenka ken saanmo a laisen ti inam inton bumaket isuna.
23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
Arigna a gatangem ti kinapudno, ngem saanmo nga ilaklako; arigna a gatangem ti kinasirib, panangisuro ken pannakaawat.
24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
Agrag-o iti kasta unay ti ama ti tao nga agar-aramid iti nalinteg, ken agragsak met ti makin-anak iti maysa a masirib nga anak.
25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
Maragsakan koma da amam ken inam ken agrag-o koma ti nangisikog kenka.
26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
Anakko, itedmo kaniak ta pusom, ket paliiwen koma dagita matam dagiti wagasko.
27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
Ta ti maysa a balangkantis ket maiyarig iti nauneg nga abut, ken maiyarig met iti akikid nga abut ti asawa ti sabali pay a lalaki.
28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
Aglemlemmeng isuna nga agur-uray a kas iti agtatakaw, ken papaaddoenna ti bilang dagiti nagulib iti sangkataoan.
29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
Siasino aya ti kakaasi? Siasino aya ti agladladingit? Siasino aya ti makirangranget? Siasino aya ti agrekreklamo? Siasino aya ti nasugatan nga awan gapgapuna? Siasino aya ti limmablabbaga ti matana?
30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
Dagidiay naigamer iti arak, dagidiay agin-inom iti naglalaok nga arak.
31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
Saanmo a kitkitaen ti arak no nalabaga daytoy, no rumimat-rimat ti uneg ti kopa ken mayat ti panagaruyotna.
32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
Iti udina, kumagat a kasla karasaen ken kumagat a kasla nagita nga uleg.
33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
Makakitanto dagiti matam kadagiti karkarna a banbanag, ket agisawangto ta pusom kadagiti saan nga um-umno a banbanag.
34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
Agbalinkanto a maysa kadagiti matmaturog kadagiti nangangato a taaw wenno agid-idda kadagiti tali ken kawar ti barko.
35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
“Kinabildak!” kunamto, “ngem saanak a nasaktan. Pinang-ordak, ngem diak narikna. Kaanoakto a makariing? Mangbirukak pay iti sabali a mainum.”
