Príslovia 23
1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
Lè ou chita sou tab ak yon ki gouvènè, konsidere byen sa ki devan ou.
2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
Konsa, mete yon kouto sou gòj ou si ou se yon nonm ak gwo lanvi.
3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
Pa dezire bon manje sa yo, paske se yon repa desepsyon.
4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
Pa fatige kò ou pou jwenn richès; sispann reflechi sou sa.
5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
Depi ou mete zye ou sou li, l ale. Paske, anverite, li gen zèl kon yon èg k ap vole vè syèl yo.
6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
Pa manje pen a yon mesye ki chich, ni anvi bèl bagay li;
7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
paske jan li panse nan tèt li a, se konsa li ye. Li di ou: “Manje e bwè!” Men kè li pa avè w.
8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
Ou va vomi mòso ke ou te manje a e gaspiye tout bèl pawòl ou yo.
9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
Pa pale nan zòrèy a moun sòt, paske l ap meprize sajès a pawòl ou yo.
10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
Pa deplase ansyen bòn nan, ni antre nan chan òfelen yo,
11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
Paske Redanmtè yo a pwisan. Li va plede ka yo kont ou.
12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
Aplike kè ou a disiplin ak zòrèy ou a pawòl ki pote konesans.
13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Pa ralanti disiplin sou yon timoun; malgre ou frape li ak yon baton, li p ap mouri.
Ou va frape li ak baton pou delivre nanm li de sejou mò yo. (Sheol h7585)
15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
Fis mwen an, si kè ou saj, pwòp kè m va kontan tou.
16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
Wi, jis anndan m va rejwi lè lèv ou pale sa ki dwat.
17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
Pa kite kè ou fè lanvi pechè yo, men viv nan lakrent SENYÈ a tout tan.
18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
Anverite, gen davni, e espwa ou p ap anile.
19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
Koute, fis mwen an, vin saj pou dirije kè ou nan chemen an.
20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
Pa bwè twòp diven, ni fè voras nan manje vyann;
21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
paske sila ki bwè twòp la ak moun voras la va vin pòv; e dòmi nan zye a va fè l abiye ak vye twal chire.
22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
Koute papa ou ki te fè ou a, e pa meprize manman ou lè l vin granmoun.
23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
Achte verite e pa vann li! Ranmase sajès, enstriksyon ak bon konprann.
24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
Papa a sila ki dwat la va rejwi anpil, e sila ki fè yon fis ki saj la va gen kè kontan nan li.
25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
Kite papa ou ak manman ou fè kè kontan; kite fanm ki te fè ou a, rejwi.
26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
Ban m kè ou, fis mwen an; kite zye ou fè kè kontan nan chemen mwen yo.
27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
Paske yon pwostitiye se yon fòs byen fon, e yon fanm adiltè se yon ti pwi etwat.
28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
Anverite, li kache veye tankou vòlè, pou l ogmante enfidelite pami lòm.
29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
Se kilès ki gen gwo pwoblèm? Se kilès ki gen tristès? Se kilès ki gen konfli? Se kilès kap plenyèn? Se kilès ki blese san rezon? Se kilès ki gen zye wouj?
30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
Sila ki mize sou diven nan, sila ki ale goute diven mele an.
31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
Pa gade diven an lè l wouj, lè l fè klè nan tas la, lè l desann byen dous.
32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
Nan dènye moman an, li mòde tankou sèpan; li brile tankou bouch koulèv.
33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
Zye ou va wè bagay ki dwòl, e panse ou va twouble anpil.
34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
Ou va tankou yon moun ki kouche nan mitan lanmè, oswa tankou yon moun ki kouche sou ma batiman.
35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
“Yo te frape m, men mwen pa t santi anyen! Yo te bat mwen, men mwen pa t konnen sa! Lè m leve, m ap chache pou m kab bwè ankò.”
