Príslovia 23
1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
Ukkung ingqawi buh ai haih hamna nang ngawih awh, namik huh awhkaw ak awm ce ak leekna toek.
2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
Awk ai awh ak kamvana na awm awhtaw na hawngawh cimca toen.
3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
Thailatnaak buh ni ti sim nawh a tuinaak doeng koeh nai.
4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
Boei na ngaih yyt awh lynaak koeh toen, yh thai hamna na cyih ta.
5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
Ak qeeng thai khawhawh koeh ly, ang hlaa tawi nawh ding valh kaw, Huu khanna ang ding amyihna.
6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
Thlak yyt a buh koeh ai nawh, a buh tui ant tui koeh nai.
7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
Ak poek amyih koep nani a awmna, “Ai hlah, aw hlah,” ti kawm saw; cehlai ak kawlung ing am ti tang kaw.
8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
Na buh ai ce laawk kawm tik saw, nak awihleek ce plak kawp ti.
9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
Thlakqaw ang zaakna awi koeh kqawn, nak awicyihkhqi ce husit kaw.
10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
Syn awhkawng qii lung ami khoeng koeh thoeih nawh, cadah a khawhyn koeh cuh pyi.
11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
Amingmih ak dyihpyikung taw ak thamah ni, anih ing na venawh awi kqawn law kaw.
12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
Cawngpyinaak benna nak kawlung pe nawh, nang haa ing zaaknaak benna hawi.
13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Nasen toel koeh hqeh, cumcik ing vyk tik seiawm am thi kaw.
Cumcik ing na vyk awhtaw a hqingnaak cei khui awhkawng plawk kawp ti. (Sheol h7585)
15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
Ka capa, nak kaw a cyih awhtaw kak kaw zeel soeih soeih kaw.
16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
Oeih, nam kha awhkawng awihthym ak cawnawh kak kaw awmhly soeih kaw.
17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
Nak kawlung ing thlakche koeh oet seitaw, Khawsa kqihchahnaak doeng mah nak kawlung ing poek lah.
18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
Kutdo awm law ngai kawm saw, nang ngaihuunaak ing am qeeng ti kaw.
19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
Ka capa, ngai nawh, cyi lah, lam ak thym awh nak kawlung sawi lah.
20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
Zuuk awkhqi ven ingkaw buh meh ak sawkkhqi venawh koeh boei;
21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
Zuuk quikhqi ingkaw buh meh ak sawkkhqi taw khawdeng kawm uh.
22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
Na pa, anik canaak ak awi ce pawm nawh, na nu ce a nucawng lawawh koeh thekha na.
23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
Awihthym ce thlai nawh koeh zawi voel; cyihnaak, cawngpyinaak, zaaksimnaakkhqi awm.
24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
Thlakdyng a pa taw awmhlynaak ak sang soeih ta kawm saw, capak cyi ak canaak ing ak khanawh zeelnaak ta kaw.
25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
Na nu ingkaw na pa kawzeel sak lah, nang anik canaak kung awmhlynaak ing awm seh nyng.
26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
Ka capa, nak kawlung ni pe lah, ka khawsak na mik ing hat lah seh.
27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
A pum ak zawi nu taw lawkkhqawng dung amyihna, samphaih nu taw ak ceek lawkkhqawng amyihna awm hy.
28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
Qukai amyihna thlang qym nawh, pakhqi ce amak ypawm thlangna coeng sak khqi hy.
29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
Unu khaw ak map? Unu kaw ak see? Unu hqo ak hu? Unu ak patang? Unu ak leem? Unu amik ak ling?
30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
Zuukung thawh ta dam nawh, zuu ing ak thoek qu ak aw thlangkhqi ni.
31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
Ak ling zuu, boengloeng khanawh phyl nawh, plaiplek ing awiqawng khui ak kun koeh toek.
32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
A dytnaak benawh khqui amyihna thlang cuk nawh khqui sy ak ngaan ing myih hy.
33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
Na mik ak changchangna dai nawh, nak kaw khawhang sak kaw.
34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
Tuicunli sawawh ak ip amyihna awm kawm tik saw, laawng hizannaak tung lingawh ak ip amyihna awm kawp ti.
35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
Ni vyk u seiawm am tlo nawh, ni phawp useiawm am za nyng! Kang hqyng law tlaih awhtaw ka aawk hamkawi ak chang hu tlaih bit kawng,” ti kawp ti.
