Príslovia 22
1 Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.
Eit godt namn er meir verdt enn rikdom stor, og manntekkje betre enn sylv og gull.
2 Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.
Rik og fatig råkast, Herren hev skapt deim alle.
3 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
Den kloke ser fåren og gøymer seg, men fåmingar renner fram og lyt bøta for det.
4 Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.
Løn for spaklynde og otte for Herren er rikdom og æra og liv.
5 Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.
Klunger og snaror er på den vegen den falske gjeng, den som agtar si sjæl, held seg burte frå deim.
6 Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.
Lær guten etter som guten er, so vik han ikkje ifrå det, um han vert gamall.
7 Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.
Rikmann rå’r yver fatigfolk, og den som fær lån, vert træl for den som gjev.
8 Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.
Den som sår urett, skal hausta vondt, og hans ovmods ris fær ein ende.
9 Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.
Den godhjarta vert velsigna, for han gjev sitt brød til armingen.
10 Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.
Jaga spottaren ut, so gjeng trætta med, og for skjemsla og kiv fær du fred.
11 Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.
Den som elskar hjartans reinleik, den som talar vænt, han hev kongen til ven.
12 Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.
Herrens augo vaktar kunnskap, men ord frå den utrue støyter han um.
13 Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.
Letingen segjer: «Det er ei løva der ute, eg kunde verta drepen midt på gata.»
14 Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.
Ei djup grav er skjøkjemunn, den som Herren er harm på, skal falla nedi.
15 Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.
Vitløysa heng fast ved hjarta hjå guten, men tukteriset driv henne burt frå han.
16 Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.
Trykkjer du armingen, vert det honom til vinning, gjev du den rike, vert det berre til tap.
17 Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.
Lut øyra ned og høyr på ord av vismenn vend hjarta til min kunnskap!
18 Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.
For det er vænt at du deim varar i ditt hjarta; gjev dei må vera reiduge på dine lippor!
19 Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.
Av di du skal lita på Herren, lærer eg deg i dag, just deg.
20 Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,
Hev eg’kje skrive fyndord til deg med råder og kunnskap
21 Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?
til å kunngjera deg det som rett er, sannings ord, so du med sannings ord kann svara deim som sender deg?
22 Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.
Plundra ikkje ein fatigmann av di han er fatig, og tred ikkje armingen ned i porten!
23 Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.
For Herren skal føra saki deira og taka livet deira som tek ifrå deim.
24 Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,
Gjev deg ikkje i lag med ein som snart vert vreid, og gakk ikkje med ein bråsinna mann,
25 Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.
at du ikkje skal venja deg til hans vegar og få sett ei snara for livet ditt!
26 Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.
Ver ei millom deim som gjev handtak, millom deim som borgar for skuld!
27 Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?
Når du inkje hev å betala med, kvifor skal dei taka sengi di burt under deg?
28 Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.
Flyt ikkje gamall merkestein som federne dine hev sett!
29 Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.
Ser du ein mann som er dugleg i arbeidet, han skal tena hjå kongar og ikkje hjå småfolk.
