Príslovia 22
1 Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.
Kokende sango ya malamu ezali malamu koleka kozala na bomengo mingi; lokumu ezali malamu koleka palata mpe wolo.
2 Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.
Mozwi mpe mobola bazali na likambo moko ya lisanga: ezali Yawe nde azali Mokeli na bango mibale.
3 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
Moto ya mayele amonaka likama na mosika mpe amibombaka, kasi moto oyo azangi mayele akoleka wana mpe akokutana na pasi.
4 Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.
Komikitisa mpe kotosa Yawe ememaka bozwi, lokumu mpe bomoi.
5 Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.
Nzela ya bato mabe ezalaka na banzube mpe mitambo, kasi moto oyo abatelaka molimo na ye azalaka mosika na yango.
6 Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.
Lakisa mwana nzela oyo asengeli kotambola wuta na bomwana na ye; ezala tango akokoma mokolo, akobunga yango te.
7 Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.
Mozwi azalaka mokonzi ya mobola, mpe modefi azalaka mowumbu ya modefisi.
8 Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.
Moto oyo alonaka masumu abukaka pasi, mpe makasi ya kanda na ye nyonso ekosuka.
9 Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.
Moto oyo akabaka na esengo akopambolama, pamba te akabolaka bilei na ye na mobola.
10 Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.
Bengana motioli, bongo kowelana, koswana mpe kofingana ekosila.
11 Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.
Moto oyo alingaka kozala peto na motema, oyo ngolu ezalaka na bibebu na ye, mokonzi azalaka molingami na ye.
12 Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.
Miso na Yawe ebatelaka boyebi, kasi akweyisaka maloba ya moto oyo azangi mayele.
13 Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.
Moto ya goyigoyi alobaka: « Nkosi ezali kuna na libanda, ekoboma ngai na kati-kati ya balabala. »
14 Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.
Monoko ya mwasi ya ndumba ezalaka lokola libulu ya mozindo; moto oyo Yawe asilikeli akweyaka kuna.
15 Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.
Motema ya mwana moke ezalaka na bozoba, bongo fimbu ya pamela elongolaka yango kati na ye.
16 Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.
Moto oyo anyokolaka mobola mpo ete akoma na bomengo mingi mpe oyo apesaka mozwi bakado bakokweya na bobola.
17 Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.
Pesa matoyi mpe yoka toli ya bato ya bwanya, mpe tika ete motema na yo endima mateya na ngai.
18 Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.
Pamba te ekozala esengo soki obombi yango na motema na yo, mpe soki yango nyonso ezali pene ya bibebu na yo.
19 Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.
Nateyi yo yango lelo mpo ete elikya na yo ezala kati na Yawe.
20 Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,
Boni, lobi eleki, nakomelaki yo te batoli koleka tuku misato, batoli ya bwanya mpe ya boyebi,
21 Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?
batoli oyo epesaka mateya ya solo mpe maloba ya solo mpo ete okoka kozongisa biyano ya solo na moto oyo atindi yo?
22 Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.
Kobotola te na makasi biloko ya mobola, pamba te azali mobola, konyokola te moto ya pasi na esambiselo,
23 Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.
pamba te Yawe akobundela bango mpe akobebisa bomoi ya bato oyo bakobebisa bomoi na bango.
24 Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,
Kozala molingami te ya moto ya kanda, mpe kosangana te na moto ya motema moto-moto,
25 Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.
noki te okoyekola nzela na ye mpe okokangama na motambo na ye.
26 Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.
Kozala te na molongo ya bato oyo batombolaka maboko mpo na kondima kofuta baniongo ya bato mosusu,
27 Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?
pamba te soki ozali na yo na makoki ya kofuta te, mpo na nini okolinga ete babotola ata mbeto na yo ya kolala?
28 Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.
Kozongisa na sima te mondelo ya kala oyo batata na yo bakataki.
29 Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.
Osila komona moto oyo ayebi mosala na ye malamu? Akosala kaka liboso ya bakonzi, akosala te liboso ya bato ya molili.
