Príslovia 22
1 Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.
Laba slava der vairāk, nekā liela bagātība; mīlestība pie ļaudīm labāka, nekā sudrabs un zelts.
2 Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.
Bagāts sastopas ar nabagu; Tas Kungs viņus visus radījis.
3 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
Gudrais paredz nelaimi un paglābjas; bet neprāta ļaudis skrien vien un dabū ciest.
4 Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.
Pazemības, proti Dieva bijības alga ir bagātība un gods un dzīvība.
5 Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.
Ērkšķi un valgi ir netiklam ceļā; kas savu dvēseli sargā, paliks tālu no tiem.
6 Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.
Māci bērnam viņa ceļu, tad viņš, arī vecs palicis, no tā neatkāpsies.
7 Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.
Bagātais valda pār nabagiem, un kas aizņēmās, ir aizdevēja kalps.
8 Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.
Kas netaisnību sēj, tas bēdas pļaus un ies bojā caur savas blēdības rīksti.
9 Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.
Žēlīga acs taps svētīta; jo viņa no savas maizes dod nabagam.
10 Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.
Izdzen garzobi, tad aizies ķilda, un riešana mitēsies un kauns.
11 Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.
Kam šķīsta sirds un mute mīlīga, tam ķēniņš ir par draugu.
12 Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.
Tā Kunga acis pasargā, kam atzīšana; bet nelieša vārdus viņš izdeldē.
13 Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.
Slinkais saka: „Lauva ir ārā; ielas vidū mani saplosīs!“
14 Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.
Maukas mute ir dziļa bedre; ko Tas Kungs ienīst, tas krīt tur iekšā.
15 Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.
Blēņas līp bērna sirdī; bet pārmācības rīkste tās izdzen tālu.
16 Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.
Kas no nabaga plēš, savu mantu vairot, tas to atkal dos bagātam līdz pat trūcībai.
17 Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.
Griez savu ausi un klausies gudro vārdu un loki savu sirdi pie manas atzīšanas.
18 Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.
Jo tas būs jaukums, ja tu tos sirdī pasargāsi un tos visnotaļ stādīsi uz savām lūpām.
19 Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.
Lai tava cerība stāv uz To Kungu. Šodien es tevi mācu, tiešām tevi!
20 Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,
Vai tev jau sen to neesmu rakstījis ar padomiem un mācībām,
21 Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?
Ka tev rādītu taisnus un patiesīgus vārdus, atbildēt patiesības vārdus tiem, kas tevi sūta.
22 Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.
Neaplaupi nabagu, tādēļ ka tas nabags, un nenospaidi sērdieni tiesas priekšā;
23 Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.
Jo Tas Kungs iztiesās viņu tiesu un laupīs dvēseli tiem, kas tos laupa.
24 Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,
Netinies ar bargu, un nesameties ar to, kam ātras dusmas,
25 Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.
Ka tu nemācies viņa tekas un nesavaldzini savu dvēseli.
26 Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.
Neturies pie tiem, kas ar roku apsolās un par parādu galvo;
27 Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?
Kad tev nebūs ko maksāt, tad noņems tavu gultu apakš tevis.
28 Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.
Neatcel vecās robežas, ko tavi tēvi likuši.
29 Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.
Ja tu vīru redzi, kas tikuši(prasmīgi) savu darbu dara, tas stāvēs ķēniņu priekšā, un nestāvēs šādu tādu ļaužu priekšā.
