Príslovia 22

1 Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.

Vahe'mo'ma knare kagi'ma kami'zamo'a, rama'a fenoma ante'zana agatere'ne. Hagi vahe'mo'ma kagri'ma kavesigante zamo'a, goline silvanena agatere'ne.

2 Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.

Feno vahe'ene amunte omane vahe'enena, Ra Anumzamo ana tarega vahera tro huzanantege'ne mani'na'e.

3 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.

Antahi ankere antahi'zane vahe'mo'a, hazenke zama ne-esigeno'a negeno maniganesigeno agateregahianagi, knare antahizama omane vahe'mo'a, hazenkema fore'ma nehanigeno'a, negeno vuno ana hazenkezana erino knazampina manigahie.

4 Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.

Agra'a avufga anteramino nemanino, Ra Anumzamofonku'ma koro hunteno, agorga'ama mani'zamo'a, rama'a fenoza nentesankeno kagia husga nehanagenka, za'za kna manigahane.

5 Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.

Akrahe krahe avu'ava ene vahe'ma nevaza kampina, ave'ave zane vahe'ma azeri kukone me'ne. Hianagi iza'o agra'ama kegavama himo'a afete nemanie.

6 Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.

Mofavreka'a knare kante'ma vu'za rempi humigeno knare kante nevuno, rama hanuno'a, ana avu'avara atreno rukrehe osino.

7 Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.

Feno vahe'mo'za zamunte omne vahera, kegava hunezamantaze. Hagi zagoma nofi'ma nehaza vahe'mo'za zago'ama nofi'ma haza ne'mofo kazokazo eri'za vahe nemanize.

8 Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.

Kefozama krinenimo'a, henka ne'zama'a hazenke'za kafigahie. Hagi vahe'ma zamazeri havizama nehia himamu'amo'a, vagaregahie.

9 Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.

Iza'o zamunte'ma omane naga'ma muse zampinti'ma ne'zama zamisia vahera, Ra Anumzamo'a asomu huzamantegahie.

10 Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.

Kehu haviza hu vahera zamahe anati atrenkeno, vahe'ma huhavizama hu'zane, ha'ma hu'zane, fragema hu'zana vagareno.

11 Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.

Agu'amo'ma agru nehanigeno, fru kema huzanku avenesisimo'a, kini ne'mofo rone'a manigahie.

12 Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.

Ra Anumzamo'a antahi'zama erizante avu'a anteno kegava nehianagi, hazenke vahe'mofo kea erinetre.

13 Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.

Feru vahe'mo'a amanage nehie, megi'a laioni mani'neankino, vanuana nahe frigahie huno nehie.

14 Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.

Savri a'mofo agipinti'ma ne-ea kemo'a, muri kankna hu'ne, izano Ra Anumzamo'ma arimpa hentesimo'a, ana muri kampi tamigahie.

15 Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.

Mofavremofo agu'afina negi'nagi avu'avazamo avitegahianagi, kanoma amino azeri fatgoma hu'zamo ana avu'ava zampintira azeri arukrahe hugahie.

16 Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.

Fenozami mago'ane eri rama'a hunaku'ma zamunte omane vahe kna zamiza zamazeri haviza nehaza vahe'ene, feno vahe'ma musezama nezamiza vahe'mokizmia, zamuntera omanegahie.

17 Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.

Knare antahi'zane vahe'mofo kere kagesa antenka antahise nehunka, nagrama rempima hugamisuaza huo.

18 Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.

Na'ankure anankemo'a knare hu'neankinka kagu'afi erintenankeno ana kemo'a, kagitera me'ne'na kea hutere hugahane.

19 Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.

Nagra menina rempi hunegamugu, nentahinka Ra Anumzamofonte kagranena kamentinti huo.

20 Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,

Nagra 30'a knare kegaga krentegantenofina, kavumro kene, antahiza eri zamofo naneke kregaminoankinka,

21 Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?

ama ana kereti tamage kea rempi hunka antahinenka, iza'o tamage kegu'ma hugantenigenka e'nesamofona fatgo'are kenona ome asamigahane.

22 Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.

Zamunte omane vahe'mokizmi zana ohanareho, na'ankure zamagra zamunte omane vahe mani'naze. Hagi zamunte omanesige'zama atupama hu'nesaza vahera, keagarera zamavarenteta zamazeri havizana osiho.

23 Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.

Na'ankure Ra Anumzamo'a, zamunte omane vahera zamahokeno zamazeri havizama hanaza vahe'mokizmia, zamazeri haviza hugahie.

24 Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,

Arimpa hevava vahera rone huonto, ame huno rimpahe vahe'enena tagro oto,

25 Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.

ru ana vahe zamavu'zamava enerisankeno, kukomo kazeriankna huno kagu'a kazeri haviza hugahie.

26 Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.

Mago vahera huvempa hunka mago'za hugantegahue osuo. Hagi ru vahe'mo'ma nofi'ma hu'nesigenka, ana nofi'ma hu'nea zana nagra vakanentegahue hunka osuo.

27 Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?

Anama nofi'ma hu'nesaza zama apa osesanke'za miko zanka'ane, tafe'ma masinkama nemasesana zanena eri vagaregahaze.

28 Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.

Tamagehe'mo'za ko'ma re'nenaza kanagi kana, akasi kantutretma rumofo mopa eri havia osiho.

29 Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.

Eri'zama eri antahi'zama eri'nea ne'mofo eri'zana negano? Agra kini vahe'mokizmi eri'za vahe nemanino, agi omane vahe'mofo eri'za vahera omanigahie.