Príslovia 22
1 Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.
Pito yo nonmen non ou an byen pase pou ou gen anpil richès. Pito moun gen anpil konsiderasyon pou ou pase pou ou gen anpil lajan ak anpil lò.
2 Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.
Pa gen diferans ant moun rich ak moun pòv, paske tou de se kreyati Bondye yo ye.
3 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
Moun ki gen konprann, lè li wè malè ap vin sou li, li wete kò l'. Men, moun sòt pote lestonmak li bay, epi se li ki peye sa.
4 Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.
Soumèt ou devan Bondye, gen krentif pou li: W'a gen richès, y'a nonmen non ou, w'a viv lontan.
5 Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.
Moun ki mache kwochi jwenn pikan ak pèlen sou wout yo. Si ou renmen lavi, pa fè menm wout ak yo.
6 Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.
Bay yon timoun prensip li dwe swiv. Jouk li mouri, li p'ap janm bliye l'.
7 Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.
Moun rich ap donminen sou moun pòv. Lè ou prete lajan nan men yon moun, ou tounen timoun devan pòt li.
8 Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.
Lè ou simen lenjistis, ou rekòlte malè. Ou rete konsa sak te fè ou gen gwo kòlèt la disparèt.
9 Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.
Bondye beni moun ki gen bon kè, paske lè moun ki gen bon kè wè yon pòv, yo separe sa yo genyen an avè l'.
10 Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.
Mete moun k'ap pase lòt moun nan betiz la deyò, lamenm tout kont, tout joure ap sispann.
11 Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.
Moun ki pa gen move lide dèyè tèt yo epi ki gen bon pawòl nan bouch yo ap gen wa a pou zanmi yo. Men, Bondye renmen moun ki sensè.
12 Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.
Seyè a pwoteje moun k'ap di verite. Men, li fè moun k'ap bay manti yo wont.
13 Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.
Parese rete chita lakay li, li di si li soti bèt nan bwa va manje l' nan lari a.
14 Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.
Pawòl fanm adiltè se gwo pèlen. Lè Seyè a move sou yon moun, moun lan ap pran nan pèlen sa a.
15 Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.
Timoun toujou ap fè move bagay. Men, fwèt ap fè yo pa rekonmanse ankò.
16 Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.
Lè w'ap peze yon pòv malere se lespri l' w'ap louvri. Lè w'ap fè moun rich kado, se pòv w'ap fè l' pòv.
17 Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.
Louvri zòrèy ou, koute pawòl moun ki gen bon konprann yo. Chache konprann sa m'ap moutre ou la a.
18 Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.
L'a bon pou ou toujou kenbe yo nan kè ou, pou yo ka toujou anba lang ou.
19 Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.
Koulye a, mwen pral moutre ou tout pawòl sa yo, ou menm tou, pou ou ka mete konfyans ou nan Seyè a.
20 Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,
Depi lontan, mwen te ekri bon pawòl sa yo pou ou. W'a jwenn anpil bon konsèy ak konesans ladan yo.
21 Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?
Y'a fè ou konnen verite a jan li ye a. Konsa, w'a pote bon repons bay moun ki te voye ou la. Men yo:
22 Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.
Pa pran ti sa pòv la genyen an paske se pòv li ye. Pa pwofite sou ti malere yo nan tribinal.
23 Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.
Se Seyè a ki va plede kòz yo pou yo. L'a touye moun ki vòlò malere sa yo.
24 Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,
Pa fè zanmi ak moun ki ankòlè fasil. Pa mache ak moun ki gen san wo.
25 Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.
W'a pran move mès yo. W'a rale malè sou ou.
26 Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.
Pa pwomèt pou ou reskonsab dèt yon lòt moun fè.
27 Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?
Si ou pa ka peye, y'a sezi ata kabann anba do ou.
28 Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.
Pa janm deplase bòn tè kote granmoun lontan te mete yo.
29 Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.
Moutre m' yon nonm ki gen ladrès nan sa l'ap fè. Se moun konsa k'ap rive travay ak chèf. Li pa pral travay ak moun ki pa anyen.
