Príslovia 21
1 Jako potůčkové vod jest srdce královo v ruce Hospodinově; kamžkoli chce, nakloňuje ho.
Srce je carevo u ruci Gospodu kao potoci vodeni; kuda god hoæe, savija ga.
2 Všeliká cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest.
Svaki se put èovjeku èini prav, ali Gospod ispituje srca.
3 Vykonávati spravedlnost a soud více se líbí Hospodinu nežli obět.
Da se èini pravda i sud, milije je Gospodu nego žrtva.
4 Vysokost očí, širokost srdce, a orání bezbožných jest hříchem.
Ponosite oèi i naduto srce i oranje bezbožnièko grijeh je.
5 Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi.
Misli vrijedna èovjeka donose obilje, a svakoga nagla siromaštvo.
6 Pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti.
Blago sabrano jezikom lažljivijem taština je koja prolazi meðu one koji traže smrt.
7 Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu.
Grabež bezbožnijeh odnijeæe ih, jer ne htješe èiniti što je pravo.
8 Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest.
Èiji je put kriv, on je tuð; a ko je èist, njegovo je djelo pravo.
9 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
Bolje je sjedjeti u uglu od krova nego sa ženom svadljivom u kuæi zajednièkoj.
10 Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá.
Duša bezbožnikova želi zlo, ni prijatelj njegov ne nalazi milosti u njega.
11 Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění.
Kad potsmjevaè biva karan, ludi mudra; i kad se mudri pouèava, prima znanje.
12 Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost.
Uèi se pravednik od kuæe bezbožnikove, kad se bezbožnici obaraju u zlo.
13 Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.
Ko zatiskuje uho svoje od vike ubogoga, vikaæe i sam, ali neæe biti uslišen.
14 Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký.
Dar u tajnosti utišava gnjev, i poklon u njedrima žestoku srdnju.
15 Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti.
Radost je pravedniku èiniti što je pravo, a strah onima koji èine bezakonje.
16 Člověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude.
Èovjek koji zaðe s puta mudrosti poèinuæe u zboru mrtvijeh.
17 Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne.
Ko ljubi veselje, biæe siromah; ko ljubi vino i ulje, neæe se obogatiti.
18 Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný.
Otkup za pravednike biæe bezbožnik i za dobre bezakonik.
19 Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou.
Bolje je živjeti u zemlji pustoj nego sa ženom svadljivom i gnjevljivom.
20 Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej.
Dragocjeno je blago i ulje u stanu mudroga, a èovjek bezuman proždire ga.
21 Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu.
Ko ide za pravdom i milošæu, naæi æe život, pravdu i slavu.
22 Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho.
U grad jakih ulazi mudri, i obara silu u koju se uzdaju.
23 Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své.
Ko èuva usta svoja i jezik svoj, èuva dušu svoju od nevolja.
24 Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá.
Ponositom i obijesnom ime je potsmjevaè, koji sve radi bijesno i oholo.
25 Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati.
Ljenivca ubija želja, jer ruke njegove neæe da rade;
26 Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se.
Svaki dan želi; a pravednik daje i ne štedi.
27 Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali.
Žrtva je bezbožnièka gad, akamoli kad je prinose u grijehu?
28 Svědek lživý zahyne, ale muž, kterýž co slyší, stále mluviti bude.
Lažni svjedok poginuæe, a èovjek koji sluša, govoriæe svagda.
29 Muž bezbožný zatvrzuje tvář svou, upřímý pak měří cestu svou.
Bezbožnik je bezobrazan, a pravednik udešava svoje pute.
30 Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu.
Nema mudrosti ni razuma ni savjeta nasuprot Bogu.
31 Kůň strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.
Konj se oprema za dan boja, ali je u Gospoda spasenje.
