Príslovia 21

1 Jako potůčkové vod jest srdce královo v ruce Hospodinově; kamžkoli chce, nakloňuje ho.

Tima eriante fatgo'ma higeno kama'are vu fatgo hiankna huno, Ra Anumzamo'a kini vahe'mofo agu'agesa azeri antefatgo nehigeno, Agri avesite nevie.

2 Všeliká cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest.

Vahe'mo'za maka zamavu'zamava'ma nehaza zankura, fatgo avu'avaza nehune hu'za hugahazanagi, Ra Anumzamoke zamagu'a refako huno nezamage.

3 Vykonávati spravedlnost a soud více se líbí Hospodinu nežli obět.

Ra Anumzamofo avurera fatgo avu'ava zane, fatgo huno refako hu'zamo'a, Kresramanama vu zana agatere'ne.

4 Vysokost očí, širokost srdce, a orání bezbožných jest hříchem.

Vahe'ma ke fenkamite zane, avufga ra hu'zamo'a, nena raga'a rentesiana kumire.

5 Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi.

Knare huno antahintahima retro huteno, hanavetino eri'zama eri'zamo'a, rama'aza erifore hugahie. Hianagi ame'ama hu'zamo'a, amunte omane vahe manigahie.

6 Pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti.

Havigereti eri fenomo'a, hampogino kirga hiankna huno fanane nehuno, frikante kavreno vugahie.

7 Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu.

Kefo avu'ava'ma nehaza vahe'mokizmi hazenke'zamo'a, zamavazu huno zamazeri haviza hugahie. Na'ankure zamagra fatgo zamavu'zamava huzankura, zamavesra hunentaze.

8 Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest.

Hazenke zamima me'nea vahe'mo'za mani fatgo hu'za nomanize. Hianagi hazenke zamima omane vahe'mo'za fatgo avu'avate nemanize.

9 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.

Fra vazivava a'ene mago nompi omanino, agraku'ma nomofo fegu'a mani'zamo'a, knare hu'ne.

10 Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá.

Kefo avu'ava'ma nehaza vahe'mo'za, kefozama huzankuke zamave'nesie. Ana nehu'za tava'ozmire'ma nemaniza vahera zamazeri haviza nehaze.

11 Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění.

Vahe'ma huhaviza'ma hu vahe'ma kanoma amiza azeri fatgoma hazageno'a, antahi ama' osu vahe'mo'za nege'za ama' antahi'zana erigahaze. Hianagi knare antahi'zama eri'nesaza vahe'mo'za zamazeri fatgohu kema zamasamisage'za mago'ene antahi'zana erigahaze.

12 Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost.

Ra Anumzamo'a fatgo hu'neankino, kefo vahe'mo'ma noma'afima hia avu'ava'zana keno antahino nehiankino, ana vahera zamazeri haviza hugahie.

13 Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.

Mago vahe'mo'ma amunte omane vahe'mofo kezanke'ma antahi omisimofona, agrama mago zanku'ma upama hu'neno kezatisige'za antahi omigahaze.

14 Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký.

Rimpama hegante'nesia vahe'ma oku'ama musezama ami'zamo'a arimpa ahegante'nesia zana eri fru hugahane.

15 Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti.

Vahe'mo'ma fatgo huno refako hu avu'ava'ma hanigeno'a, fatgo vahe'mo'za muse hugahaze. Hianagi kefo avu'ava'ma nehaza vahe'mo'za, tusi koro hugahaze.

16 Člověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude.

Mago'mo'ma antahi ama'ma hu antahi'zamofo kama atreno havifima vanimo'a, frino ko'ma fri'naza vahe'ene umanigahie.

17 Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne.

Knare ne'zama neneno, tima neno musehu zanku'ma mika zupama avesivava hanimo'a, zago'amo'a vagaresigeno amunte omane vahe manigahie.

18 Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný.

Fatgo avu'ava'ma nehaza vahetema hazenkema esiana, kefo avu'ava'ma nehaza vahe'mo'za zamagri nona eri'za ana hazenkea erigahaze. Hagi hazenke vahe'mo'za fatgo vahe'mofo nona eri'za knazana erigahaze.

19 Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou.

Mago ne'mo'ma kehakare nehuno, rimpa hevava nehania a'amofoma atreno ka'ma kopima umanisiana knare hugahie.

20 Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej.

Ama' antahi'zama eri'nesia ne'mo'a, knare feno zantamine olivi masavena noma'afina erivitegahie. Hianagi neginagi antahi'zane vahe'mo'za, mika fenozazmia atre vaganeraze.

21 Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu.

Mago vahe'mo'ma fatgo avu'avazane vahe'ma avesinte avu'ava'ma hankavetino avaririsimo'a, knare nomani'zanki, fatgo avu'ava'ene ra agine erigahie.

22 Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho.

Ama' antahi'zane ne'mo'a, hanave vahe'mokizmi rankumara ha' huzamanteno e'nerino, hanave vihugu'ma amuha'ma hunemiza vihua tapage hutregahie.

23 Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své.

Iza'o kema hu'zampima agi'ene aganefu'nanema kegavama hanimo'a, hazenkea e'origahie.

24 Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá.

Vahe'ma huhavizama huzamante vahe'mo'a, avufga ra nehuno, vahera zamage fenkami netreno, agra'a avufga erisga hu'zanke nehie.

25 Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati.

Eri'za e'ori feru vahe'mo'a mika zama eri'zankura avesi avesi nehuno, frigahie. Na'ankure agra azana eri avako huno, eri'zana e'ori'ne.

26 Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se.

Feru ne'mo'a mika'zama eri'zankura antahi vava nehie. Hianagi fatgo ne'mo'a agra'agura ontahino, mika fenozana vahera nezamie.

27 Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali.

Kefo avu'ava ene vahe'mo'ma kresramnama nevia zankura, Ra Anumzamo'a agoteno avesra hunenteankino, kefo zamagu'zamage'sareti'ma eri'za aza vahera mago'ane agatereno avesra hunezamante.

28 Svědek lživý zahyne, ale muž, kterýž co slyší, stále mluviti bude.

Keagama refako hu trate'ma havigema huno hu ama'ma huntesimo'a, frigahie. Hianagi tamage kema hanimofona, ana agenke'amo'a mevava huno vugahie.

29 Muž bezbožný zatvrzuje tvář svou, upřímý pak měří cestu svou.

Kefo avu'ava'ma hu vahe'mo'a, havige huno nagra knare vahe mani'noe nehie. Hianagi fatgo vahe'mo'za zamagesa antahi so'e hute'za kana nevaze.

30 Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu.

Ama' antahi'zana eri'nenka, antahi ama'ma hu antahi'zana erigahananagi, Ra Anumzamofoma ha'ma rente'sanana ana antahi zankamo'a amne zankna hugahie.

31 Kůň strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.

Ha'ma hu'zana hosi afura azeri retro hugahazanagi, ha'ma azerigatere zana, Ra Anumzamofontegati egahie.