Príslovia 21
1 Jako potůčkové vod jest srdce královo v ruce Hospodinově; kamžkoli chce, nakloňuje ho.
Il cuor del re [è] nella mano del Signore come ruscelli di acque; Egli lo piega a tutto ciò che gli piace.
2 Všeliká cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest.
Tutte le vie dell'uomo gli paiono diritte; Ma il Signore pesa i cuori.
3 Vykonávati spravedlnost a soud více se líbí Hospodinu nežli obět.
Far giustizia e giudicio [È] cosa più gradita dal Signore, che sacrificio.
4 Vysokost očí, širokost srdce, a orání bezbožných jest hříchem.
Gli occhi altieri, e il cuor gonfio, [Che son] la lampana degli empi, [son] peccato.
5 Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi.
I pensieri dell'[uomo] diligente [producono] di certo abbondanza; Ma l'uomo disavveduto [cade] senza fallo in necessità.
6 Pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti.
Il far tesori con lingua di falsità [è] una cosa vana, Sospinta [in qua ed in là; e si appartiene] a quelli che cercan la morte.
7 Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu.
Il predar degli empi li trarrà in giù; Perciocchè hanno rifiutato di far ciò che [è] diritto.
8 Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest.
La via stravolta dell'uomo [è] anche strana; Ma l'opera di chi [è] puro [è] diritta.
9 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
Meglio [è] abitare sopra un canto di un tetto, Che [con] una moglie rissosa in casa comune.
10 Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá.
L'anima dell'empio desidera il male; Il suo amico stesso non trova pietà appo lui.
11 Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění.
Quando lo schernitore è gastigato, il semplice [ne] diventa savio; E quando si ammonisce il savio, egli apprende scienza.
12 Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost.
Il giusto considera la casa dell'empio; Ella trabocca l'empio nel male.
13 Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.
Chi tura l'orecchio, per non udire il grido del misero, Griderà anch'egli, e non sarà esaudito.
14 Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký.
Il presente [dato] di nascosto acqueta l'ira; E il dono [porto] nel seno [acqueta] il forte cruccio.
15 Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti.
Il far ciò che è diritto [è] letizia al giusto; Ma [è] uno spavento agli operatori d'iniquità.
16 Člověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude.
L'uomo che devia dal cammino del buon senno Riposerà in compagnia de' morti.
17 Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne.
L'uomo che ama godere [sarà] bisognoso; Chi ama il vino e l'olio non arricchirà.
18 Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný.
L'empio [sarà per] riscatto del giusto; E il disleale [sarà] in iscambio degli [uomini] diritti.
19 Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou.
Meglio [è] abitare in terra deserta, Che [con] una moglie rissosa e stizzosa.
20 Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej.
Nell'abitacolo del savio [vi è] un tesoro di cose rare, e d'olii [preziosi]; Ma l'uomo stolto dissipa [tutto] ciò.
21 Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu.
Chi va dietro a giustizia e benignità Troverà vita, giustizia, e gloria.
22 Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho.
Il savio sale nella città de' valenti, Ed abbatte la forza di essa.
23 Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své.
Chi guarda la sua bocca e la sua lingua Guarda l'anima sua d'afflizioni.
24 Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá.
Il nome del superbo presuntuoso [è: ] schernitore; Egli fa [ogni cosa] con furor di superbia.
25 Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati.
Il desiderio del pigro l'uccide; Perciocchè le sue mani rifiutano di lavorare.
26 Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se.
[L'uomo dato a] cupidigia appetisce tuttodì; Ma il giusto dona, e non risparmia.
27 Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali.
Il sacrificio degli empi [è] cosa abbominevole; Quanto più se l'offeriscono con scelleratezza!
28 Svědek lživý zahyne, ale muž, kterýž co slyší, stále mluviti bude.
Il testimonio mendace perirà; Ma l'uomo che ascolta parlerà in perpetuo.
29 Muž bezbožný zatvrzuje tvář svou, upřímý pak měří cestu svou.
L'uomo empio si rende sfacciato; Ma l'[uomo] diritto addirizza le sue vie.
30 Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu.
Non [vi è] sapienza, nè prudenza, Nè consiglio, incontro al Signore.
31 Kůň strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.
Il cavallo è apparecchiato per lo giorno della battaglia; Ma il salvare [appartiene] al Signore.
