Príslovia 21
1 Jako potůčkové vod jest srdce královo v ruce Hospodinově; kamžkoli chce, nakloňuje ho.
Kuninkaan sydän on Herran kädessä kuin vesiojat: hän taivuttaa sen, kunne tahtoo.
2 Všeliká cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest.
Kaikki miehen tiet ovat hänen omissa silmissään oikeat, mutta Herra tutkii sydämet.
3 Vykonávati spravedlnost a soud více se líbí Hospodinu nežli obět.
Vanhurskauden ja oikeuden harjoittaminen on Herralle otollisempi kuin uhri.
4 Vysokost očí, širokost srdce, a orání bezbožných jest hříchem.
Ylpeät silmät ja pöyhkeä sydän-jumalattomien lamppu-ovat syntiä.
5 Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi.
Vain hyödyksi ovat ahkeran ajatukset, mutta kaikki touhuilijat saavat vain vahinkoa.
6 Pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti.
Jotka hankkivat aarteita petollisin kielin, ovat haihtuva tuulahdus, hakevat kuolemaa.
7 Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu.
Jumalattomat tempaa pois heidän väkivaltansa, sillä eivät he tahdo oikeutta tehdä.
8 Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest.
Rikollisen tie on mutkainen, mutta puhtaan teot ovat oikeat.
9 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
Parempi asua katon kulmalla kuin toraisan vaimon huonetoverina.
10 Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá.
Jumalattoman sielu himoitsee pahaa, lähimmäinen ei saa armoa hänen silmiensä edessä.
11 Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění.
Kun pilkkaajaa rangaistaan, viisastuu yksinkertainen; ja kun viisasta neuvotaan, ottaa hän sen opiksensa.
12 Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost.
Vanhurskas Jumala tarkkaa jumalattoman taloa, hän syöksee jumalattomat onnettomuuteen.
13 Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.
Joka tukkii korvansa vaivaisen huudolta, se joutuu itse huutamaan, vastausta saamatta.
14 Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký.
Salainen lahja lepyttää vihan ja poveen kätketty lahjus kiivaan kiukun.
15 Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti.
Vanhurskaalle on ilo, kun oikeutta tehdään, mutta väärintekijöille kauhu.
16 Člověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude.
Ihminen, joka eksyy taidon tieltä, joutuu lepäämään haamujen seuraan.
17 Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne.
Puutteen mieheksi päätyy riemujen rakastaja, eikä rikastu se, joka viiniä ja öljyä rakastaa.
18 Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný.
Jumalaton joutuu lunastusmaksuksi vanhurskaan puolesta ja uskoton oikeamielisten sijaan.
19 Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou.
Parempi asua autiossa maassa kuin toraisan vaimon vaivattavana.
20 Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej.
Kalliita aarteita ja öljyä on viisaan majassa, mutta tyhmä ihminen syö suuhunsa sellaiset.
21 Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu.
Joka vanhurskauteen ja laupeuteen pyrkii, se löytää elämän, vanhurskauden ja kunnian.
22 Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho.
Viisas ryntää sankarien kaupunkiin ja kukistaa varustuksen, joka oli sen turva.
23 Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své.
Joka suunsa ja kielensä varoo, se henkensä ahdistuksilta varoo.
24 Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá.
Pilkkaajan nimen saa julkea röyhkeilijä, jonka meno on määrätöntä julkeutta.
25 Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati.
Oma halu laiskan tappaa, sillä hänen kätensä eivät tahdo työtä tehdä.
26 Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se.
Aina on hartaasti haluavia, mutta vanhurskas antaa säästelemättä.
27 Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali.
Jumalattomien uhri on kauhistus; saati sitten, jos se tuodaan ilkityön edestä!
28 Svědek lživý zahyne, ale muž, kterýž co slyší, stále mluviti bude.
Valheellinen todistaja hukkuu, mutta kuunteleva mies saa aina puhua.
29 Muž bezbožný zatvrzuje tvář svou, upřímý pak měří cestu svou.
Julkeiksi tekee jumalaton kasvonsa, vakaiksi tekee oikeamielinen tiensä.
30 Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu.
Ei auta viisaus, ei ymmärrys, ei mikään neuvo Herraa vastaan.
31 Kůň strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.
Hevonen on varustettu taistelun päiväksi, mutta voitto on Herran hallussa.
