Príslovia 21
1 Jako potůčkové vod jest srdce královo v ruce Hospodinově; kamžkoli chce, nakloňuje ho.
As departyngis of watris, so the herte of the kyng is in the power of the Lord; whidur euer he wole, he schal bowe it.
2 Všeliká cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest.
Ech weye of a man semeth riytful to hym silf; but the Lord peisith the hertis.
3 Vykonávati spravedlnost a soud více se líbí Hospodinu nežli obět.
To do merci and doom plesith more the Lord, than sacrifices doen.
4 Vysokost očí, širokost srdce, a orání bezbožných jest hříchem.
Enhaunsyng of iyen is alargyng of the herte; the lanterne of wickid men is synne.
5 Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi.
The thouytis of a stronge man ben euere in abundaunce; but ech slow man is euere in nedynesse.
6 Pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti.
He that gaderith tresours bi the tunge of a leesing, is veyne, and with outen herte; and he schal be hurtlid to the snaris of deth.
7 Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu.
The raueyns of vnpitouse men schulen drawe hem doun; for thei nolden do doom.
8 Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest.
The weiward weie of a man is alien fro God; but the werk of hym that is cleene, is riytful.
9 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
It is betere to sitte in the corner of an hous with oute roof, than with a womman ful of chydyng, and in a comyn hous.
10 Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá.
The soule of an vnpitouse man desirith yuel; he schal not haue merci on his neiybore.
11 Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění.
Whanne a man ful of pestilence is punyschid, a litil man of wit schal be the wisere; and if he sueth a wijs man, he schal take kunnyng.
12 Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost.
A iust man of the hous of a wickid man thenkith, to withdrawe wickid men fro yuel.
13 Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.
He that stoppith his eere at the cry of a pore man, schal crye also, and schal not be herd.
14 Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký.
A yift hid quenchith chidyngis; and a yift in bosum quenchith the moost indignacioun.
15 Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti.
It is ioye to a iust man to make doom; and it is drede to hem that worchen wickidnesse.
16 Člověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude.
A man that errith fro the weie of doctryn, schal dwelle in the cumpany of giauntis.
17 Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne.
He that loueth metis, schal be in nedynesse; he that loueth wiyn and fatte thingis, schal not be maad riche.
18 Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný.
An vnpitouse man schal be youun for a iust man; and a wickid man schal be youun for a riytful man.
19 Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou.
It is betere to dwelle in a desert lond, than with a womman ful of chidyng, and wrathful.
20 Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej.
Desirable tresoure and oile is in the dwelling places of a iust man; and an vnprudent man schal distrie it.
21 Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu.
He that sueth riytfulnesse and mercy, schal fynde lijf and glorie.
22 Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho.
A wijs man stiede `in to the citee of stronge men, and distriede the strengthe of trist therof.
23 Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své.
He that kepith his mouth and his tunge, kepith his soule from angwischis.
24 Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá.
A proude man and boosteere is clepid a fool, that worchith pride in ire.
25 Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati.
Desiris sleen a slow man; for hise hondis nolden worche ony thing.
26 Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se.
Al dai he coueitith and desirith; but he that is a iust man, schal yyue, and schal not ceesse.
27 Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali.
The offringis of wickid men, that ben offrid of greet trespas, ben abhomynable.
28 Svědek lživý zahyne, ale muž, kterýž co slyší, stále mluviti bude.
A fals witnesse schal perische; a man obedient schal speke victorie.
29 Muž bezbožný zatvrzuje tvář svou, upřímý pak měří cestu svou.
A wickid man makith sad his cheer vnschamefastli; but he that is riytful, amendith his weie.
30 Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu.
No wisdom is, no prudence is, no counsel is ayens the Lord.
31 Kůň strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.
An hors is maad redi to the dai of batel; but the Lord schal yyue helthe.
