Príslovia 21
1 Jako potůčkové vod jest srdce královo v ruce Hospodinově; kamžkoli chce, nakloňuje ho.
Manghai kah a lungbuei tah sokca tui bangla BOEIPA kut dongah om tih, a ngaih bangla boeih a hoihaeng.
2 Všeliká cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest.
Longpuei boeih he hlang loh amah mikhmuh nen tah a thuem sak. Tedae BOEIPA long tah lungbuei ni a. khiing a lang.
3 Vykonávati spravedlnost a soud více se líbí Hospodinu nežli obět.
Duengnah neh tiktamnah saii ham te BOEIPA loh hmueih lakah a ngaih.
4 Vysokost očí, širokost srdce, a orání bezbožných jest hříchem.
Mik dongkah buhuengpomnah neh lungbuei a mungkung he halang rhoek kah tholhnah hmaithoi ni.
5 Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi.
Bi haam kah kopoek tah kumkonah la om yoeyah tih, aka cukhat boeih khaw tloelnah la om yoeyah.
6 Pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti.
A hong ol lamkah bisai neh thakvoh tah ahonghi la huu tih, dueknah ni kang a toem coeng.
7 Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu.
Halang loh a tiktam la saii ham a aal dongah, amamih kah a rhoelrhanah loh amamih a hmuh bitni.
8 Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest.
A ko aka boi hlang kah longpuei tah kawn dae, aka cil tah a bisai a thuem pah.
9 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
Hohmuhnah la aka om yuu neh hoilh aka khueh kah im lakah tah, imphu bangkil ah khosak te then ngai.
10 Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá.
Halang kah a hinglu long tah boethae a ngaidam tih, a mikhmuh kah a hui te khaw rhen pawh.
11 Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění.
Hmuiyoi loh lai a sah vaengah hlangyoe khaw cueih tih, a cueih hamla a cangbam vaengah mingnah khaw a dang.
12 Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost.
Hlang dueng long tah halang imkhui khaw a cangbam mai dae, halang rhoek long tah a thae la a paimaelh.
13 Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.
Tattloel kah a doek te a hna aka buem thil tah, amah a pang van vaengah doo uh mahpawh.
14 Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký.
A huephael kah kutdoe loh thintoek, a rhang dongkah kapbaih loh kosi aka tlung te a daeh sak.
15 Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti.
Hlang dueng hamtah tah a tiktamnah a saii te kohoenah la om tih, boethae aka saii rhoek ham tah porhaknah la om.
16 Člověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude.
Hlang aka cangbam kah longpuei lamloh kho aka hmang hlang tah, sairhai kah hlangping lakli ah duem.
17 Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne.
Kohoenah aka lungnah aih khaw hlang kah a tloelnah la poeh tih, misurtui neh situi aka lungnah khaw boei mahpawh.
18 Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný.
Halang te hlang dueng ham, hnukpoh te aka thuem ham tlansum la om.
19 Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou.
Hohmuhnah, konoinah neh yuu taengah olpungkacan la om lakah tah, khosoek khohmuen ah khosak he then ngai.
20 Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej.
Hlang cueih tolkhoeng kah thakvoh neh situi tah a naikap dae, hlang ang long tah te te a yoop.
21 Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu.
Duengnah neh sitlohnah aka hloem long tah, duengnah neh thangpomnah dongkah hingnah te a dang ni.
22 Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho.
Hlangrhalh rhoek kah khopuei te hlang cueih pakhat long ni a paan tih, a sarhi la a pangtungnah uh khaw a phil pah.
23 Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své.
A ol a ka aka tuem long tah, a hinglu te citcai khui lamkah a hoep a tlang.
24 Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá.
Thinlen, moemlal, a ming ah hmuiyoi long tah, thinpom althanah neh a saii.
25 Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati.
A kut loh a saii ham a aal dongah kolhnaw kah hoehhamnah loh amah a duek sak ni.
26 Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se.
Hnin takuem ah hoehhamnah te a ngaidam dae, aka dueng long tah a paek phoeiah khaw a hnaih moneih.
27 Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali.
Halang kah hmueih he tueilaehkoi ti bal vaengah, khonuen rhamtat la a khuen bal pueng.
28 Svědek lživý zahyne, ale muž, kterýž co slyší, stále mluviti bude.
Laithae kah laipai tah paltham vetih, aka hnatun hlang long ni a thui yoeyah eh.
29 Muž bezbožný zatvrzuje tvář svou, upřímý pak měří cestu svou.
Halang loh a mikhmuh dawk neh hlang a tanglue sak. Tedae aka thuem long tah a long, long ah a rhuep tih a yakming.
30 Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu.
BOEIPA aka tlai thil thai cueihnah khaw om pawh, lungcuei khaw om pawh, cilsuep khaw om thai pawh.
31 Kůň strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.
Marhang khaw caemtloek hnin kah ham a tawn coeng dae, BOEIPA daengah ni loeihnah a dang.
